Pro zvýšení sazeb bylo pět členů bankovní rady, dva bankéři byli pro jejich zachování na dřívější úrovni. Důvodem růstu sazeb je nadále rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání.
„Podle ČNB by inflace měla v lednu vzrůst na 9,2 procenta a v únoru dále zrychlit na 9,6 procenta. Naše prognóza přitom očekává 9,6 procenta již v lednu a po celé první pololetí letošního roku by se měl růst spotřebitelských cen pohybovat poblíž deseti procent,“ míní analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Zvýšení úrokových sazeb centrální banky se promítne do sazeb komerčních úvěrů pro jednotlivce i firmy. „Nízké úrokové sazby v posledních dvou dekádách nahrávaly dlužníkům. Razantní kroky České národní banky však mění pravidla hry. Nyní se vyplatí žít bez dluhů. Lidé by se proto měli zaměřit na brzké splacení svých závazků, jinak je vysoké úrokové sazby ožebračí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Čeští politici se komentáře zatím zdrželi, kriticky se vyjádřil pouze Andrej Babiš, který centrální bance růst sazeb vytýkal už v závěru svého vládního působení. „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů,“ tvítnul Babiš.
Expremiér dlouhodobě argumentuje tím, že rychlý růst sazeb není v případě převážně importované inflace na místě a pouze přiškrtí ekonomický růst. Podobný názor zastávají i dlouhodobě „opoziční“ členové bankovní rady Aleš Michl a Oldřich Dědek.
Na posledním měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Další vývoj není úplně jasný. Po prosincovém jednání se jako strop zmiňovalo pět procent, to nyní guvernér Jiří Rusnok nepotvrdil, ani nepopřel. „Pokud se naplní odhady nové prognózy, tak by již neměla být potřeba dále výrazně zvyšovat sazby,“ řekl na tiskové konferenci, upozornil ale na rizika.
Podle Martina Gürtlera se však již úrokové sazby zřejmě přiblížily svému vrcholu. „Toho by měly dosáhnout letos na jaře ve výši pěti procent. To je výrazně více, než ukazovala listopadová prognóza ČNB, která čekala jejich vrchol mírně nad třemi procenty. Na konci letošního roku by však mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům,“ říká.
Měnové trhy zčásti zvažovaly i výraznější růst sazeb než o tři čtvrtiny procentního bodu. „Trh zatím ve svých cenách zahrnuje něco mírně přes 75 bazických bodů. Na minulých zasedáních však ČNB již předvedla, že ve směru nahoru umí překvapit a ani čtvrteční zasedání nemusí být v tomto ohledu výjimkou,“ uvedla v úterý Jana Steckerová z Komerční banky. Zřejmě i proto koruna ve čtvrtek po poledni prolomila mez 24,10 za euro, po zveřejnění verdiktu však oslabila zpět k 24,15 za euro.
Česká národní banka tak v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Zároveň banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta.
Podle guvernéra Jiřího Rusnoka inflace na počátku tohoto roku překročí devět procent a inflace bude kulminovat někdy v polovině roku. Očekávaný lednový inflační údaj zveřejní statistický úřad 14. února.
3. února 2022 |
