Dopad vyšších úroků je zřejmý. Zdraží úvěry pro spotřebitele i pro firmy, ještě víc stoupnou ceny hypoték. Zkomplikuje se i pozice nové vlády, která bude refinancovat bobtnající státní dluh i nový deficit s vyššími náklady. Na druhou stranu, některé banky už zvedly úroky u spořicích účtů, byť inflační nárůst pokryjí jen z menší části.
Situace přitom bude podle guvernéra Jiřího Rusnoka vyžadovat další zvýšení úroků. A to nad čtyři procenta. „Je zřejmé, že za dané situace se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ uvedl ve středu Rusnok.
Centrální bankéři nicméně musí vážit, aby zvyšováním sazeb „nebrzdili“ až moc. „Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ domnívá se partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Kritici prudkého zvyšování sazeb tvrdí, že to stejně inflaci nezbrzdí, protože růst cen má původ v zahraničí. Zejména v dražších energiích a dalších surovinách. Rusnok však říká, že růst cen je – na rozdíl od eurozóny – zhruba z poloviny tvořen domácími faktory. Hlavně napjatým trhem práce, nedostatek lidí nutí zaměstnavatele nabízet vyšší mzdy, což se následně promítne do růstu cen.
„Při zvyšování úrokových sazeb existuje vždy riziko, že nastartovaný růst bude zbrzděn kvůli zdražení úvěrů. Členové bankovní rady jsou rozděleni na skupinu těch, kteří považují plnění inflačního cíle jako prioritu, a ty, kteří mají obavu o zbrzdění růstu ekonomiky,“ říká profesor Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
ČNB rychle utíká ostatním
Úrokové sazby už vedle ČNB také zvedlo několik centrálních bank ve střední a jihovýchodní Evropě. Jako první začali již v červnu Maďaři, o jeden den předběhli českou centrální banku. Postupně se přidali také tvůrci měnové politiky v Polsku a v Rumunsku.
Ani v jedné z těchto zemí však českému tempu zvyšování sazeb nestačili.
Z velkých vyspělých zemí k tomuto kroku jako první přistoupila Velká Británie. Tamní centrální banka před týdnem překvapivě zvedla sazbu na 0,25 procenta. Je to nicméně první posun směrem nahoru od začátku pandemie.
Americká centrální banka Fed zatím se sazbami nehýbala, ale její představitelé už naznačili, že napřesrok mohou sazby zvednout třikrát. „Ekonomika už nepotřebuje zvýšenou podporu měnové politiky,“ řekl šéf Fedu Jerome Powell.
Evropská centrální banka si však dává načas. Koncem března sice ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů, šéfka ECB Christine Lagardeová však říká, že zvýšení sazeb v eurozóně během příštího roku je velmi nepravděpodobné.
Současnou inflaci totiž považuje spíše za krátkodobý jev. Pramení z problémů na straně nabídky, prudkého nárůstu cen energií a zadřených dodavatelských řetězců.
Kvůli tomu nejspíš v blízké budoucnosti zpomalí tempo oživení a ve střednědobém horizontu tlaky na růst cen vyprchají. A to není typ inflace, kterou chtějí evropští bankéři vidět.
Z toho i pramení odlišný přístup k inflaci v eurozóně od toho, který sledují čeští centrální bankéři.
„Inflace byla v eurozóně po většinu poslední dekády velmi nízká, stejně jako inflační očekávání. Příčiny této nízké inflace jsou strukturální povahy a jejich vliv je dlouhodobý. Po odeznění stávající inflační epizody tak bude ECB opět stát před výzvou, jak ‚doručit‘ do ekonomiky inflaci na úrovni svého cíle,“ říká hlavní ekonom Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž přidává další důvod, proč ECB nechce se sazbami hýbat. „Je ryze politický: pro řadu států jižního křídla eurozóny by výraznější růst sazeb mohl vyvolat finanční nestabilitu,“ říká.
Rostoucí rozdíl mezi úrokovými sazbami v eurozóně a v Česku se může projevit hned ve dvou oblastech. „Vyšší sazby budou tlačit korunu k dalšímu posilování vůči euru, pokud zůstane ECB rezistentní ke zvyšování sazeb. A také může dojít k tomu, že se domácí ekonomické subjekty začnou poohlížet po eurovém financování. Eurové úrokové sazby na podnikové úvěry či na hypotéky jsou totiž výrazně nižší,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Pokud by k tomu skutečně došlo, mohlo by si Česko do budoucna zadělat na podobný problém úvěrů v cizoměnových půjčkách, s jakým se dříve potýkali v Maďarsku či v Polsku.
„Neříkám, že dojde k tomu, že si začnou české subjekty masivně půjčovat v eurech, ale ten velký rozdíl mezi sazbami v ČR a v eurozóně tomu může trochu nahrávat,“ myslí si Novák.
