"V protikladu s tímto trendem ve skupině nezaměstnaných naopak osob ohrožených chudobou ubylo přibližně o 6,5 procenta," uvedli statistici, kteří mapovali příjmy a životní podmínky českých domácností v roce 2009 a na začátku roku 2010.
Je za tím nárůst počtu osob, které se staly nezaměstnanými až v průběhu roku, a po jeho určitou část tak pobíraly nějaký pracovní příjem. Díky tomu nebyl jejich celkový roční příjem tak nízký, aby se ocitly pod hranici chudoby.
Hranice chudobyHranici příjmové chudoby vymezuje částka 111 953 korun na rok a člena domácnosti. To znamená, že ohrožení lidé měli v průměru měsíčně k dispozici maximálně 9329,40 korun. |
Podle průzkumu s obtížemi vycházelo s příjmem 65,4 procenta domácností, velké obtíže přitom přiznalo 8,2 procenta.
Čtyřicet procent rodin si nemohlo dovolit týdenní dovolenou mimo domov, jíst obden maso nemohla více než desetina domácností a 5,7 procenta nemohlo dostatečně vytápět byt.
Pokud by rodiny potkal neočekávaný výdaj ve výši 8500 korun, téměř dvě pětiny z nich by na to neměly. Splácení půjček kromě bytových bylo pak problémem téměř pro 17 procent domácností. Problémy s placením nájmu nebo účtu za elektřinu ale přiznalo méně lidí.
Krize sebrala výdělky podnikatelům
Výsledky šetření odráží situaci rodin ve znamení dopadů světové finanční krize, která se v ČR projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a zasáhl zejména domácnosti samostatně výdělečně činných lidí, tedy podnikatelů a živnostníků. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností.
Nejvyšší průměrný čistý roční příjem na osobu byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním. Oproti předcházejícímu roku u nich vzrostl o 3,4 procenta na 170 400 korun. Naopak u domácností osob samostatně výdělečně činných poklesl o 3,2 procenta na 162 400 Kč.
V zaměstnaneckém sektoru byli zase propouštěni lidé s nižšími příjmy, a tím došlo naopak k navýšení průměrného výdělku.
Zadluženost domácností klesá
ČSÚ v souvislosti s výsledky šetření zveřejnil také informace o tom, jak se vyvíjela zadluženost českých domácností, a to i přesto, že nejsou jeho součástí.
Dynamika zadluženosti podle něj v posledních třech letech klesla a dále se snižuje. Půjčky od nebankovních institucí zůstávají stále v hlubokých meziročních poklesech. Půjčky od bank v prvním čtvrtletí 2011 stouply o 6,5 procenta proti průměrným 31 procentům za roky 2005 až 2007 nebo 13 procentům za roky 2008 až 2010.
Zadluženost domácností k jejich ročním příjmům byla v roce 2009 v ČR jen na 55 procentech oproti 96 procentům v celé Evropské unii. Ve srovnání s objemem peněz, které mají domácnosti k dispozici, však dosáhla 56 procent, což je o tři procenta více než evropský průměr.
