Zemědělci letos pěstují chmel na 5695 hektarech ploch. V roce 1871 bylo v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich rozlohy rozšiřovaly. V posledních letech chmelnic naopak ubývá.
"Pokud se tento trend nezmění, do deseti let mohou plochy se žateckým červeňákem rapidně klesnout," potvrdil tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.
Žatecký poloraný červeňák je hlavní zárukou kvality českého piva. Podle odborníků se nedá nahradit. "Je to zvláštní odrůda aromatického chmele," vysvětluje jednatel Žateckého pivovaru Tomáš Lejsek. "Podle mého se nedá červeňák nahradit, aby se to nepoznalo," dodává Josef Vejlupek z ústeckého Drinks Unionu.
Pivaři pivo z kvalitního chmele rozhodně poznají. "Když jsem přišel z Prahy a chtěl si tu otevřít hospodu, nevěděl jsem, jaké pivo točit. Radili mi, že se žatecký pivovar vrátil k místnímu chmelu a hrozně se zlepšil. Teď mi to pivo přijde hustší a lepší," tvrdí Kamil Teinzer, který má hospodu v Blšanech na Podbořansku.
V letech 1995 až 1998 ale klesla plocha chmelnic o 43 procent. Téměř polovina chmelových porostů je starší 15 let, což je tři roky nad ideálním věkovým průměrem. "Nestaví se nové chmelnice a to je cesta do pekel. My udržujeme stále stejnou rozlohu. Když jeden rok něco zrušíme, další rok se musí postavit nová chmelnice. Jinak porost stárne, má menší výnos," vysvětluje Jaroslav Pochman ze společnosti PP Servis Blšany, která má stále zhruba 380 hektarů chmelnic.
 |
PIVO, DESTILÁTY, VÍNO, KOKTEJLY na napoje.idnes.cz |
Většina pěstitelů ale spíše chmelnice ruší. Na obnovu se shánějí peníze stále hůře. Výstavba hektaru nové chmelnice stojí půl milionu až 700 tisíc korun, což je nad finanční možnosti většiny pěstitelů.
"Posílení eura vůči dolaru navíc sráží cenu chmele. Výnosy pokrývají jen provozní náklady, nezbývá na reprodukci," doplnil Rosa.
Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se loni na exportu podílelo více než 35 procenty.
