"Takovou situaci za 41 let v branži nepamatuju," řekl jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen.
Chmelařům letos počasí přálo, ale deštivý červenec naopak nadělal problémy – podmáčel řádky a vytvořil ideální podmínky pro růst plísní. Ve středisku Stekník, kde sklizeň v úterý začne, například spadlo během měsíce 130 milimetrů srážek, což je na poměry léta a tradičně suché oblasti ve stínu Českého středohoří extrém.
"Ve chmelnicích stojí voda, musíme ji čerpat a vozit na pole nebo do řeky, aby rostliny netrpěly. Pod vodou by odumíraly a bylo by to poznat i další roky," řekl Kořen.
Práci přidělává i ošetřování rostlin proti plísním a kvůli obojímu se sklizeň zřejmě o pár dnů protáhne.
Výnosy se očekávají velmi solidní, odhadované 1,2 tuny z hektaru jsou sice méně než loňských a extrémně vydařených 1,5 tuny na hektar, ale vyvážit by to měla lepší kvalita chmele. "První vzorky vychází velmi dobře, obzvlášť proti loňsku," řekl Kořen.
Jenže právě vydatná loňská úroda teď dělá zemědělcům problémy. Pivovarský trh ve světě totiž stagnuje, chmele je nadbytek a poslední dvě úrody skončily zčásti ve skladech, což dále snižuje poptávku. Čeští chmelaři letos budou sklízet jen na 4 750 hektarech, což je zhruba o deset procent méně než vloni. I celosvětová plocha chmelnic klesla asi o pět procent.
Ani to ale nestačí a ceny padají dál. Záleží sice na konkrétní smlouvě, ale často se už dostaly pod 180 tisíc korun za tunu, což je dolní hranice výrobních nákladů.
"Situace na trhu není příznivá. Chmelaři zřejmě naplní smluvní závazky a když zbude něco navíc, možná to tam nechají raději stát. Bude záviset na ceně, kterou jim za to někdo nabídne, ale asi na to dojde," prohlásil Kořen po setkání s některými zemědělci. Samotné sklizení chmele vyjde zhruba na 60 tisíc korun za tunu.
