Na obě skupiny dopadly neblahé důsledky toho, že už více než dva roky neexistuje norma, podle níž by se řídilo nájemné.
Trh s byty je kvůli tomu zamrzlý a pronájmy načerno připomínají džungli. Majitelé už dva roky vedou marný boj o to, aby mohli činže zvýšit alespoň o inflaci.
Nájemníci v regulovaných bytech zase žijí v nekončícím napětí, co bude. Zúžily se jim možnosti, jak změnit bydlení. Směny bytů s dekretem za jiný nebo většího za menší jsou nyní komplikovanější a neatraktivní.
"Chodí za mnou babičky, že by rády vyměnily stometrový regulovaný byt za menší, ale těžko jim pomoci. Výměna bytů v době stagnace není po chuti ani obcím, ani soukromníkům," líčí místopředseda Sdružení na ochranu nájemníků Milan Taraba.
Už i sdružení, které bylo vždy zastáncem jen pomalého zvyšování nájmů a bojovalo proti uvolnění, tak uznává, že vakuum nakonec škodí lidem víc, než kdyby stát nájmy pustil z opratí. Upozorňuje, že na volném trhu s byty není ani desetina všech nájemních bytů a tržní činže jsou moc drahé.
"Pokud i splátka hypotéky je stále nižší než tržní nájem, tak je v tomto státě něco shnilého. Mrzí mě, jaký vliv to má na mladé lidi. Potřebujeme je a nedivil bych se, kdyby místo do Prahy za prací šli teď do zemí EU, když mohou," dodává Taraba.
Největší mezera mezi tržním a regulovaným nájemným přitom podle měření paradoxně nezeje v hlavním městě, kde jsou smluvní nájmy vůbec nejdražší. Podle Institutu regionálních informací stojí například volný pronájem bytu v Karlových Varech víc než šestinásobek toho, co tam lidé dávají za byty s dekrety. Na druhém místě je Beroun, kde nájem osmašedesátimetrového bytu stojí na volném trhu 6256 korun, kdežto regulovaný 1472 korun měsíčně.
Majitelé domů se zkoušejí obracet i na soudy, aby jim dovolily zvednout činže. "Problém je, že soudy spory většinou odkládají, jen suše konstatují, že neexistuje zákon, který růst činže umožní. To přece víme už dva roky! Zdá se, jako by soudily na politickou objednávku," říká zklamaně Libor Dellin ze sdružení majitelů domů.
Zklamaní jsou i zástupci měst. Řada z nich po jarním vládním debaklu s prosazením zákona o nájmech ještě urychlila prodej obecních bytů. "Téměř dvě třetiny obcí nám řekly, že chtějí většinu svých bytů privatizovat a ponechat si jen ty pro naléhavé potřeby," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.
Vláda ve středu řekla "ne" návrhu na zákon o nájemném komunistických poslanců. Ti kvůli tíživé situaci obcí přišli s mnohem liberálnějším návrhem, než dosud zastávali, a půjdou s ním na podzim do sněmovny.
|
Nájmy: agonie pokračuje "Nová vláda nesmí zavírat oči před problémem nájmů," vzkázal ve středu po jednání končícího Špidlova kabinetu ministr financí Bohuslav Sobotka. Řešení, jak ukončit v zemi platnost dvojího nájemného, je však při pohledu na politická jednání stále v nedohlednu. Rodící se koaliční vláda svede opět do týmu lidi s odlišným názorem na to, co s nájmy. Nájemné je sice na seznamu věcí, na nichž se tři strany chtějí vázat slibem, že zákon o nájmech neprosadí s opozicí. Ale cíl nájmy skutečně vyřešit zatím do koaliční dohody nemíří. "Pokusíme se najít společné řešení do roku 2006, ale jsem skeptický," říká šéf lidovců Miroslav Kalousek. "Byli bychom rádi, aby nájmy byly i v programové části koaliční dohody, ale nelze prodlužovat dobu politické nestability," říká ministr Pavel Němec, který si narovnání nájmů vytyčil jako cíl. Zatímco za vodu dnes dávají lidé v regulovaných bytech o desetinu víc, než v roce 2002, jejich nájmy se oficiálně nemusely změnit ani o korunu. Podle statistiků rostly nájmy od roku 2002, kdy Ústavní soud zrušil způsob regulace nájmů, o 9 procent. To je však průměrná hodnota, která skrývá to, že růst nájmů táhly činže v bytech s volně nastavitelným nájmem a také černé podnájmy. Podle jiných měření až do loňska tržní nájmy ve velkých městech rostly deseti a o rok dříve i dvacetiprocentním tempem. |
