Informace o rychlosti českého zadlužování v evropském měřítku zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021.
Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) není zpráva NKÚ překvapením.
„Už v dubnu jsme informovali, že podle Eurostatu jsme zase premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování,“ uvedl. „Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země a nyní nám ti stejní každý den v médiích radí, jak správně hospodařit s veřejnými financemi. Navzdory válce a novým výdajům se nic nemění na našem slibu mít do konce volebního období deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a tím znovu plnit kritérium EU,“ dodal.
Hospodaření vlády Andreje Babiše také kriticky zreflektoval předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš na Twitteru. Podle něj by se měl předseda hnutí ANO Babiš za výsledek své vlády stydět.
Bývalá šéfka financí Alena Schillerová míní, že veřejné financi díky konsolidaci, kterou provedla vláda Babiše, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu. „Jsme stále šestou nejméně zadluženou zemí v celé EU. Průměr EU je oproti našemu zadlužení dokonce dvojnásobný,“ poznamenala.
Díky tomu mohl předchozí kabinet přistoupit k řadě opatření, předfinancoval se za výhodných podmínek, udržel nejnižší míru nezaměstnanosti v EU či přistoupil ke zrušení superhrubé mzdy.
„NKÚ očividně se zrušením superhrubé mzdy nesouhlasí, já si však za tímto politickým rozhodnutím stojím,“ uvedla dále Schillerová. Česko podle ní přestalo být zemí s pátou nejvyšší mírou zdanění práce v EU.
Zadlužení ČR vzrostlo o čtyři procentní body
Podíl českého veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) se loni meziročně zvýšil o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU. „Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Lepšímu výsledku podle Kaly brání zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu. Výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu pohltily v roce 2021 téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard Kč na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude podle NKÚ nutné posílit příjmy státu.
Ministerstvo financí uvedlo, že růst dluhu se projevuje i v růstech nákladů na jeho obsluhu. „Zatímco loni jsme za splátky a úroky z dluhu zaplatili zhruba 40 miliard Kč, letos už 50 miliard Kč a za tři roky možná až 80 miliard Kč ročně,“ uvedlo MF na Twitteru.
Do státní kasy přiteče více peněz z většiny daní, počítá ministerstvo financí |
Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 miliard Kč. „O více než 52 miliard korun tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020,“ upozornil NKÚ. Letošní rozpočet by měl podle vládou schválené novely skončit se schodkem 330 miliard Kč. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.
NKÚ se plete, míní exministryně Schillerová
Česko loni podle Schillerové muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii a také nízký ekonomický růst svých hlavních obchodních partnerů, a to Německa a Slovenska. NKÚ dle Schillerové zasazuje čísla do nesprávného kontextu.
Vyjádření exministryně komentoval na Twitteru ministr financí Stanjura. Podle něj je vyjádření Schillerové nelogické, protože dopady pandemie řešily všechny státy v Unii.
Kontroloři také poukázali na to, že se ČR loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Zatímco HDP Česka meziročně vzrostl o 3,3 procenta, unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomaleji růst než Česko loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.
Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 miliardy Kč. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.
Nejnižší nezaměstnanost v EU
„Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 procenta,“ uvádí NKÚ. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v unii.
Podnikatelé jsou v Česku méně svobodní než dřív, říká Hospodářská komora |
Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 27,3 miliardy Kč více. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 miliardy Kč, meziročně o 47,4 miliardy víc. „Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ upozornil Kala.
„Naše vláda přistoupila ke změně rozpočtového určení daní, které znamenalo sice snížení příjmů státního rozpočtu, ale současně zvýšení příjmů krajů a obcí. Opět si za tímto krokem stojíme. Vzhledem k politické neschopnosti současného kabinetu řešit inflační krizi nám současný vývoj ukázal, že naše rozhodnutí bylo správné,“ dodala Schillerová.