Česká republika tak její vznik zřejmě nebude vetovat, k dohledu se však zatím nepřipojí. Pro nečlenské země eurozóny je účast na něm nepovinná. Vznik jednotného dohledu schválili po nočním jednání ministři financí (více najdete zde).
"V tuto chvíli nemáme důvod vstupovat do jednotného dohledového mechanismu," řekl Nečas. Podobnou vyčkávací pozici podle něj zvolily i další země. Konkrétně jmenoval Polsko, Švédsko či Maďarsko. "V tom nejsme osamoceni," zdůraznil.
Supervize je prvním základním stavebním kamenem rodící se bankovní unie. O dalších částech, mezi něž patří například společný fond pro řešení problémů bank, ale zatím rozhodnuto není a teprve se bude dojednávat.
"Nikdo ani neví, jak bude vypadat," dodal před summitem Nečas.
Praha chtěla záruky, že banky nezneužijí postavení
Česko, v němž naprostá většina bank je v rukou finančních ústavů sídlících v eurozóně, usilovalo při dojednávání o určité záruky pro Českou národní banku a o vyjasnění situace kolem dceřiných společností zahraničních bank a jejich poboček. Praha kvůli tomu dojednala text, který bude součástí dané normy.
Ten říká, že by nová legislativa neměla vést k podnětům, aby banky své dcery v zemích, které se společného dohledu účastnit nebudou, měnily na pobočky. Respektována by měla v tomto směru být odpovědnost národních dohledových orgánů, tedy v českém případě České národní banky (ČNB).
Důležitá je otázka dcer a poboček kvůli tomu, že zatímco u dcer je dohledová pravomoc jasně v rukou ČNB, u poboček nikoli, třeba co se převodů různých aktiv týká. U pobočky se také na střadatele nevztahuje český fond pojištění vkladů, nýbrž ten ze země mateřské společnosti.
