Neobsazená místa se mají úřadům méně rentovat než dosud. Dnes nikdo nadřízené nenutí, aby na volné místo co nejdřív vypsali výběrové řízení. Peníze navíc se totiž hodí – dá se z nich vylepšovat plat aktuálním zaměstnancům.
Nejvíc neobsazených míst mělo na konci prvního čtvrtletí ministerstvo školství (12,5 tisíce), vnitra (3,8 tisíce), obrany (1 500), financí (1 400) a spravedlnosti (1 300). Celkem je ve státní správě volných 23 696 míst, tedy pět procent z celkového počtu.
Bonusy pro šéfy
O praxi vylepšování průměrných platů se mluví už léta a její zastánci argumentují tím, že agendu úřadu někdo odpracovat musí, a proto mu odměna za chybějící kolegy patří. Háček je v tom, že peníze dnes nejdou automaticky za těmi pracovníky, kteří pracují v personálně poddimenzovaných odděleních. Stává se tak, že peníze navíc v podobě bonusu shrábne náměstek nebo ředitel a řadoví zaměstnanci za práci navíc nedostanou žádnou, nebo jen malou odměnu.
Ministerstvo financí tuto spravedlnost neřeší, ale chce alespoň umenšit balík, který se tímto neprůhledným způsobem rozděluje.
Příští rok škrtne ve státním rozpočtu 5 700 míst – budou mezi nimi jak ta neobsazená místa, tak ta obsazená. Záležet bude na jednotlivých úřadech, kde se rozhodnou ušetřit. Dobrá zpráva pro úřady a ministerstva je, že půlku takto ušetřených peněz dostanou zpátky a mohou je opět použít na odměny zbylých zaměstnanců.
Státní vyhazov 2020
|
Nejvíc se bude osekávat na ústředí ministerstev – desetina míst má jít pryč, tedy asi 1 100. Nejméně pak u podřízených organizací či soudů, kde se osekají jen tři procenta míst, což je ve finále skoro 1 600 pozic (viz box Státní vyhazov 2020).
Škrtání se zcela vyhne příslušníkům bezpečnostních sborů, vojákům a pracovníkům ve školství. Těch naopak příští rok přibude – tyto resorty požádaly o posílení o 6 678 míst. Armáda státních zaměstnanců tak posílí o bezmála tisícovku míst. Celkem stát z rozpočtu platí 465 tisíc míst, z toho více než polovinu (251 tisíc) představuje práce v regionálním školství – učitelé a nepedagogičtí pracovníci. Dohromady jde o balík 202 miliard korun.
S velkými úsporami v příštím roce se nicméně podle informací z ministerstva financí nepočítá, spíše s nulou. Každé propouštění ze státní služby (pod ni spadá asi 65 tisíc úředníků) je totiž drahé – stát musí dotyčného nechat nejprve šest měsíců doma s 80 procenty platu a pak mu ještě vyplatit odstupné 3 až 12 měsíčních platů podle toho, jak dlouho byl ve státní správě zaměstnán.
Ušetříš, dostaneš
To je ovšem jen první fáze vládního plánu. Druhou část tvoří změna zákona o rozpočtových pravidlech, která by měla platit od roku 2021 a měla by podle ministerstva financí ušetřit dvě miliardy korun ročně.
Návrh spočívá v tom, že jakmile na úřadě zůstane dva měsíce neobsazené místo, ze státního rozpočtu na ně přestane chodit celá rozpočtovaná částka (jde o průměrný plat u srovnatelného místa jinde v resortu), ale jen odměnová část a příplatky, které se k němu vztahují. Tuto část mohou použít ministerstva na přilepšenou ostatním zaměstnancům.
Naopak tarifní složka platu v nejnižším platovém stupni (bývá to 50 až 70 procent celkového platu státního zaměstnance) se takzvaně zaváže a nechá se ve státním rozpočtu. O tom, co se s ní udělá, rozhodne na konci roku ministerstvo financí. Například si s ní může vylepšit schodek hospodaření nebo ji použít na úplně jiné útraty jinde.
