To by podle něho mohlo znamenat, že se daňová zátěž v příštích letech mírně sníží.
I náměstek ministra financí Miroslav Hejnák předpokládá, že ucelená daňová koncepce, kterou nyní ministerstvo připravuje, bude v konečném důsledku znamenat mírné snížení daňové zátěže. "Dopad celé daňové reformy se teprve propočítává, ale rozhodně nepovede k růstu daní, spíše naopak. Jen v balíku, který předložíme v květnu, bude tak velké snížení daní z příjmů, že to nevyváží ani růst spotřebních daní za příští tři roky," říká Hejnák.
Snižování daňové zátěže, zejména daně z příjmů firem, je stěžejní podmínkou pro to, aby byly pravicové strany ochotny uvažovat o podpoře vládních daňových návrhů. Poslanci ODS ovšem nevěří, že by kabinet mohl přinést již v květnu přijatelný návrh na snížení daňového břemene. "K tomu je nutné, aby se začalo šetřit na státních výdajích. Na ty však sociální demokraté zatím nesáhli," říká místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Martin Kocourek (ODS). Současný návrh ministerstva financí na snížení daní z příjmů považuje za naprosto nedostatečný.
Daleko příznivěji však hodnotí snahu vlády poslanci KDU-ČSL a Unie svobody. Již jen návrh sociální demokracie odložit hlasování o spotřebních daních až do květnové schůze sněmovny považuje místopředseda Unie svobody Karel Kühnl za důležitý signál, že vláda bude ochotna přistoupit na podmínky opozice.
"Kdyby nakonec daňové zatížení nekleslo, pak by celé to odložení nedávalo smysl," říká Kühnl.
Podle něho jde návrh vlády na snížení daní z příjmů správným směrem. "Snížení horní sazby i zvýšení nezdanitelného minima, které vláda navrhuje, je správné.
Mělo by však být výraznější," dodává Kühnl.
Stejný názor sdílí i Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. Podle něho nyní nemá smysl diskutovat o detailech jednotlivých daňových změn, dokud nebude znám cíl, ke kterému reforma směřuje. "Musí být jasné, že ke zvýšení spotřebních daní vládu ospravedlňuje snížení jiných daní," říká Kalousek. "Je jasné, že o tom, zda se daňové zatížení sníží, nebo ne, se povedou závažné diskuse. Vláda však dala najevo, že je ochotna nás nyní seznámit se svou představou daňové reformy, a tak již bude na čem stavět," dodává.
Návrhy vlády na změny v daních
- zvýšení spotřební daně u cigaret a benzinu;
- přesun většiny služeb z pětiprocentní do dvaadvacetiprocentní sazby DPH, naopak stravování a ubytovací služby přesunout do nižší sazby;
- snížení daně z příjmů zaměstnanců a živnostníků zvýšením nezdanitelného minima;
- snížení daně z příjmů podniků z 35 na 33 procent;
- snížení daně z dividend z 25 na 20 procent;
- omezení výše daní živnostníků s nejvyššími příjmy maximálně na 33 procent, pokud zisk znovu investují;
- paušální daň pro drobné živnostníky pět procent tržeb;
- minimální daň pro živnostníky 13 200 korun a pro firmy 26 400 korun ročně;
- výhledově zvýšit daň z nemovitostí;
- zvýšit místní poplatky a sloučit je do obecních daní;
- zjednodušení odpisů - odepisovat by se mělo rovnoměrně pět let.
