Přes dva a půl tisíce nemovitostí po celém Česku zeje prázdnotou, přičemž víc než polovina z nich jsou obytné domy. V době, kdy mnohá velká města bojují s nedostatkem bytů a ekologové žehrají kvůli zastavování dalších a dalších zelených ploch, by se mohlo zdát, že právě tyto nemovitosti mohou s řešením bytové krize pomoci.
Kamenem úrazu jsou však vlastníci. Zatímco města se s prázdnými nemovitostmi ve svém vlastnictví snaží pracovat, soukromí vlastníci jsou často nedohledatelní nebo nemají zájem objekt využívat. „V každém městě, mnohdy skoro v každé vesnici, se nachází alespoň jeden prázdný dům,“ říká Radomír Kočí, realitní makléř Re/Max Search a zakladatel projektu Prazdnedomy.cz, který snaží upozornit na chátrající nemovitosti napříč Českem.
Ty jsou noční můrou nejen pro obyvatele a starosty, ale také pro prodejce, kteří jejich prodej označují za problematický, mnohdy nereálný. Příkladem jsou neprodejné prázdné budovy v Karlových Varech a Mariánských Lázních, které měli ještě před pár lety ve velké oblibě Rusové.
„Zhruba před osmi až jedenácti lety se rusky mluvící investoři předháněli, aby nakoupili co nejvíce nemovitostí v centrech těchto měst. Teď se nemohou smířit s tím, že neexistuje cílová skupina, která by na jejich představy o prodejní ceně přistoupila,“ uvádí Jan Martina z pražské pobočky společnosti M&M Reality.
Dodává, že o takové nabídky realitní kanceláře ani nemají zájem, protože by několik let platily inzerci a stejně by nepřišla jediná poptávka. Problémem ale nejsou jen nereálné představy vlastníků. Odborníci se shodují, že většina objektů chátrá, protože jejich majitelé nemají peníze na to, aby se o ně starali. Často bývají i zadluženi, čelí exekucím.
Pak jsou tady nemovitosti s více majiteli, kteří se nedokážou dohodnout. O některé objekty majitelé nepečují, protože pro ně má hodnotu pozemek. Raději tak nechají dům spadnout, než se trápit s nájemníky nebo památkáři.
Opuštěné Sudety
Podle statistik, které portál Prazdnedomy.cz shromažďuje, je nejhorší situace v bývalých Sudetech. Konkrétně v Duchcově, Ústí nad Labem, Teplicích a Liberci. Špatně je na tom také Praha, ať už jde o Smíchov, Libeň, Žižkov nebo Staré Město. Naopak nejlépe je na tom Vysočina.
Starosta Duchcova Zbyněk Šimbera přiznává, že prázdných nemovitostí se ve městě nachází spousta, ve vlastnictví města jsou ale jen tři. U jedné z nich město čeká na vhodnou dotaci, druhou využívá jako skladové prostory při mimořádných situacích a u třetí se již zpracovává projektová dokumentace. Starosti tak městu dělají spíše nemovitosti v soukromém vlastnictví.
„Někteří vlastníci se o své domy řádně nestarají. Ty pak chátrají a mohou být nebezpečné svému okolí. Řešit to nakonec musí v některých případech město na své vlastní náklady,“ říká Šimbera s tím, že důvodem zásahu města je často smrt majitele. Dědicové například žijí v zahraničí, kde jsou těžko dohledatelní, nebo o zchátralý objekt nejeví zájem.
Liberec má ve svém vlastnictví pouze tři kryty civilní obrany. Jak sdělila mluvčí města Jana Kodymová, ty jsou z technických důvodů nevyužitelné.
Ústí nad Labem vlastní 30 nemovitostí – dvacet z nich čeká na demolici a zbylých deset město plně nebo částečně využívá. Mluvčí města Romana Macová tvrdí, že mnohé domy vykoupili v privatizaci soukromí majitelé, kteří je pronajímají s využitím doplatků na bydlení. Jsou s tím ale podle ní problémy.
„Majitelé tyto nemovitosti nechali téměř vybydlet a zdevastovat. Příkladem je zoufalý stav uzavřených soukromých ubytoven Modrá a Klíšská,“ uvedla Macová. Dodala, že město se nyní bude snažit některé domy odkoupit a rozšířit tak městský bytový fond pro bydlení seniorů a matek s dětmi.
Rekonstrukce se nevyplatí
Stovky prázdných domů se najdou i v hlavním městě, kde je situace s nedostatkem bytů nejhorší z celého Česka. „Již dnes dosahuje deficit kolem 20 tisíc bytů, a pokud se situace nezmění, mohlo by na trhu v roce 2030 chybět bydlení až pro 200 tisíc lidí,“ prohlašuje mluvčí pražského developera Central Group Marcela Fialková.
Portál Prazdnedomy.cz v Praze eviduje skoro 400 objektů. „Není to oficiální číslo. Domy přidávají do databáze fanoušci projektu. Skutečně prázdných objektů mohou být v Praze klidně tisíce,“ podotýká Radomír Kočí.
Například na pražském Smíchově eviduje portál 33 prázdných obytných nemovitostí. V celorepublikovém žebříčku se tedy Smíchov umístil na čtvrtém místě. Městská část Praha 5 z toho vlastní pouze tři prázdné domy.
Zatímco v severočeských městech čeká velká část prázdných objektů na demolici, v Praze si je majitelé drží kvůli zhodnocení. „Relativně vysoké procento prázdných domů v Praze je vlastněno za účelem pozdějšího prodeje nebo s nevyjasněným investičním záměrem,“ vysvětlil architekt společnosti TING architects Štěpán Toman. Podle něj je problém v tom, že ceny nemovitostí jsou tak vysoko, že případné renovované byty – ať už na prodej, nebo pronájem – se automaticky musí posunout do segmentu luxusních bytů nebo alespoň vyšší střední třídy.
„Bohužel, problém s nedostatkem bytů je v Praze spíše v té spodní části cenového žebříčku. Zprovoznit tyto domy za účelem bydlení se majiteli nevyplatí, protože rekonstrukce klasických prvorepublikových činžovních bytů není levná záležitost,“ dodává Toman s tím, že oprava bytu s dispozicí 1+1 může majitele stát mezi 400 až 600 tisíci korun.
S tím souhlasí i Fialková, která dodává, že řada subjektů se zaměřuje na přeměnu bytů na malé ateliéry, které pak krátkodobě pronajímá turistům. „K řešení bytové krize rekonstrukce již existujících bytů nijak výrazněji nemohou přispět. Současnou situaci vyřeší jen masivní nová výstavba,“ myslí si Fialková.
