Popelnice na bioodpad bude na každém sídlišti, plánuje stát

  1:00aktualizováno  1:00
Popelnice na bioodpad na každém sídlišti – to je vize ministerstva životního prostředí, která má pomoci eliminovat skládkování. Kvótu obcím na počet barevných popelnic na obyvatele zatím stanovovat nechce.

(ilustrační snímek) | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ministerstvo nedávno poslalo do připomínek návrh zákona o odpadech. Ten od obcí mimo jiné chce, aby do roku 2035 zvedly třídění komunálního odpadu na téměř dvojnásobek – z dnešních 38 na 65 procent. 

„Největší podíl ve směsném komunálním odpadu má biosložka, představuje 30 až 50 procent váhy. Tu lze velmi jednoduše oddělit do hnědých popelnic,“ říká Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

Doporučuje obcím také sbírat více skla a na vesnicích také popela, kterého bývá v zimě ve směsném odpadu hodně.

Co bude znamenat zákaz skládkování v roce 2030 pro společnosti, které provozují skládky?
Určitě bude klesat množství odpadu, které skončí na skládce. Musí počítat s tím, že skládkování se zúží na pár jednotek procent – Česko bude muset vykazovat maximálně desetiprocentní ukládání na skládky. Konkrétně v roce 2035 to bude znamenat, že Česko bude moci uložit na skládky maximálně 560 tisíc tun, v roce 2017 jsme ukládali 2,5 milionu tun.

Nevynahradí si to skládkař v navýšení ceny za svoz odpadu?
Je to možné, už teď se to děje, hlásí nám obce. Firmy to odůvodňují růstem mezd a cen pohonných hmot. Zčásti to může být způsobeno i propadem výkupní ceny u plastů či pohybem ceny na trhu s papírem. Odpadářské společnosti nicméně vedle skládek mají i další byznys – provozují svoz odpadu, třídírny a úpravny i další technologie.

Co bude s těmi dvěma miliony tun odpadu, které musejí být odkloněny ze skládky?
Chceme jít cestou intenzivnějšího třídění. Největší podíl ve směsném komunálním odpadu má biosložka, představuje 30 až 50 procent váhy, v závislosti na ročním období. Tu můžeme velmi jednoduše oddělit do hnědých popelnic. Sklo má velmi důležitou roli, je to druhá nejtěžší složka. Hliník, plasty, ty jsou výrazně lehčí. A v topné sezoně je významnou složkou odpadu popel, proto obce plánují zavést jeho oddělený sběr. Část odpadu lze odbourat tím, že zamezíme jeho vzniku. A do odpadu se také nepočítá to, co dáváme doma na kompost.

Jak se dnes využívá bioodpad? A jak naučíme lidi ho třídit? Já na něj kupříkladu na sídlišti popelnici nemám.
Vozí se do kompostáren (odpad neživočišného původu) a do bioplynových stanic. Každá obec má povinnost třídit bioodpad, nicméně pro naplnění zákona jí stačí jedno sběrné místo v obci, například ve sběrném dvoře. Od letoška se nově zavádí povinný celoroční sběr bioodpadu, nejen od dubna do října jako dosud. Pro komfort občanů je určitě potřeba zahustit sběrnou síť, ale to necháváme na obci. Když se občané ozvou, měla by zareagovat a přistavit víc kontejnerů. Zatím neplánujeme v zákoně stanovit povinný počet kontejnerů na tisíc obyvatel nebo bytové jednotky.

Na druhou stranu se svoz každé další barevné popelnice obci prodraží, ne?
Obce se mohou pokusit změnit smlouvy s odpadovými firmami, přesoutěžit dodavatele. Řada obcí neplatí za skutečné množství odpadu, ale za frekvenci svozu. V létě, kdy jsou občané na chatách, jezdí popelářská auta poloprázdná a obec platí pořád stejně. Pro občany je to sice komfortní, vědí, že svozová firma v určitý den v týdnu přijede a mají vytáhnout popelnice před dům, dá se to ale změnit a ušetřit.

Má dnes obec povinnost vytřídit určité procento odpadu do barevných kontejnerů?
Dnes je v zákoně pouze obecně povinnost umožnit občanům třídit, číselné procento by měla mít každá obec ve svém plánu odpadového hospodářství. Plnění Evropou předepsaného procenta recyklace (65 procent v roce 2035) necháváme na bedrech státu. Nově budou muset obce dosáhnout určitého procenta třídění, bude to vymahatelné a pokutovatelné. Už v roce 2025 budou muset vytřídit 60 procent komunálního odpadu (dnes 38 procent) a číslo do roku 2035 bude postupně stoupat až na 70 procent. Pokud to nesplní, může dostat při kontrole od České inspekce životního prostředí pokutu do výše 500 tisíc korun.

Fotogalerie

Nový odpadový zákon počítá s tím, že do spaloven, správně ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu – teplo nesmí jen tak „vyjít komínem“ a minimálně 65 procent energie z odpadu se musí proměnit v teplo nebo elektřinu), by mohlo jít až dvojnásobné množství komunálního odpadu než dnes. Řada lidí spalovnu za příliš ekologickou nepovažuje. Mají se lidé stavby a rozšíření spaloven bát?
Není třeba mít strach. Vše, co se děje ve spalovně, je zaznamenáváno – teploty a měření toho, co vzniká a vystupuje z ní. Emisní část spalovací jednotky je na ní to nejdražší, investičně i provozně, tvoří polovinu až tři čtvrtě nákladů. Už při příjmu na bráně spalovny prochází odpad sofistikovaným zařízením na detekci radiace. Takový systém monitoringu na skládkách není. Ze skládky nikdy nezměříme veškeré emise. Skládky občas zahoří a zplodiny unikají do ovzduší – podle čísel z ministerstva vnitra vyjíždějí hasiči k požáru legálních i nelegálních skládek až 900krát ročně, navíc některé požáry si skládkaři hasí sami. Občas ze skládky unikne průsaková voda do podzemních vod, unikají z ní skleníkový plyn metan, který porušuje ozónovou vrstvu, CO2, sulfan, amoniak. V tělese skládky jsou v některých případech systémy, které by měly zachycovat bioplyn, ten je čištěn, a buď pouze spálen, anebo se používá k vyhřívání samotného areálu skládky.

Průsaková voda na skládkách se ale jímá do podzemních nádob. To nestačí?
Skládkové těleso je od okolního prostředí oddělené půl- až třičtvrtěcentimetrovou vrstvou plastové fólie. V ideálním případě si lze izolaci představit jako misku, ta ovšem může prasknout. V náročném prostředí skládky, daném vysokou hmotností odpadu a chemickým koktejlem z něj, může dojít k porušení a rozpadu této fólie a následně ke znečištění horninového a vodního prostředí a kontaminacím nedozírného charakteru.

Zákon zvyšuje skládkovací poplatek postupně z 500 až na 1 850 korun, což má vést k odklonu odpadu ze skládek. Jak bude tento mechanismus fungovat?
Zvýšením skládkovacího poplatku se snažíme dorovnat částku mezi cenou za zpracování odpadu na recyklát a jeho dnes laciným uložením na skládku. Skládkovací poplatek se přičítá k ceně svozu a jeho výše ovlivňuje rozhodnutí obce, co s odpadem udělá. Nově buď zaplatí dražší skládkování, nebo zjistí, že se jí vyplatí víc třídit a vytříděný odpad prodat přímo zpracovatelům (papír, kovy, plasty, sklo) a z toho pokrýt část nákladů. Chtěli bychom, aby tu vznikala hlavně recyklační zařízení – na materiálové využití odpadu, máme na to připraveno do roku 2020 část z pěti miliard evropských dotací. Na stavbu spaloven dotace nemáme.

Má obec páky na to, aby přiměla občany třídit? Řada lidí to prostě dělat nechce.
Obce mohou s lidmi pracovat a přesvědčovat je, nebo nastavit motivačně poplatky za popelnice. Například v Jihlavě kontrolují městští úředníci popelnice na směsný odpad, a když je málo vytříděný, pověsí na popelnici leták, že ji město nevyveze. Dokonce chodili po domech a vysvětlovali lidem, že město má smlouvu s firmou, které má dodávat určité množství vytříděného odpadu. Z výtěžku se pak pokrývá část nákladů na odpad ve městě. Úředníci se zaměřili na domy, které měly v dohledové vzdálenosti kontejner na tříděný odpad.

Zákon zvyšuje maximální poplatek občana za popelnice z 1000 na 1 100 korun. Kolik obcí dnes využívá poplatek v horní výši?
Podle mě žádná, vím o maximální částce vybírané od občanů 750 korun za hlavu a rok. Zbytek obce doplácejí ze svých rozpočtů. Většina obcí jede s občany napůl. Pak jsou tu desítky obcí, které nevybírají od občanů nic a platí odpad ze svého rozpočtu komplet. Mohou si to pak vynahradit na jiných příjmech – zvýší daň z nemovitostí, lázeňské poplatky, poplatky za psy... Pokud jsme kvůli psům ochotni umístit do parků speciální koše na exkrementy a pytlíky na sběr psích výkalů, tak bychom se mohli naučit i nosit odpad do barevných kontejnerů.

Autor:

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Česko nesmí mít horší potraviny, shodl se Babiš s potravinářskými giganty

Ilustrační snímek

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal na Úřadu vlády se zástupci globálních potravinářských koncernů o problému...

Uvnitř reaktoru. Podívali jsme se do srdce Temelína během výměny paliva

Reaktor po výměně části paliva.

Jaderná elektrárna Temelín patří k nejhlídanějším objektům v zemi. A přímo do jejího srdce, k reaktoru, nemůže každý....

Až o 13 korun dražší krabička. Kuřáci si připlatí víc, než se zdálo

Ilustrační fotografie

Kouření může zabíjet a za hříchy se platí. Celou pravdu však kuřákům ministerstvo financí ani zdravotnictví neřekly:...

Najdete na iDNES.cz