Podle státu tříděný sběr nyní funguje dobře. Navíc vůbec není jisté, že by na změně vydělal i někdo jiný než výrobci a dodavatelé baleného zboží.
Jak organizace sběru tříděného odpadu funguje? Stát chce, aby ti, kdo na trh dodávají balené výrobky, vysbírali větší část obalů (aktuálně 70 procent) a recyklovali je. A protože by to firmy samotné nedokázaly zajistit, vznikl v každé evropské zemi jeden nebo více takzvaných kolektivních systémů – v Česku Eko-kom.
KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu |
Eko-kom od výrobců a dovozců baleného zboží vybírá peníze za obaly uvedené na trh. Například za tunu měkkých plastových obalů, což jsou různé sáčky a fólie typu obalu od tatranky, zaplatí firma 5848 korun. Ty pak Eko-kom zčásti posílá obcím za to, že zajišťují odvoz vytříděného odpadu na dotřiďovací linky nebo přímo recyklátorům. Jim Eko-kom také přispívá na fungování.
Ekovedic slibuje, že by výrobcům dokázal tyto poplatky snížit a obcím naopak zaplatit víc. „Součástí předloženého projektu jsou ceníky pro firmy, kalkulované o 15 procent nižší, než má nyní Eko-kom, a ceníky pro obce kalkulované o 15 procent výš,“ říká Ivan Václavek, zástupce společnosti Ekovedic. Za tou stojí skupina mlékáren a několik firem dovážejících potraviny a víno, kterým se nelíbí příliš vysoké poplatky Eko-komu.
O udělení autorizace se v minulosti neúspěšně pokoušela firma Interseroh, na ministerstvu také leží žádosti firem Rema a Eko-dual.
„Perverzní“ motivace
Aby mohli další zájemci získat od státu autorizaci, jako má Eko-kom, musí totiž splnit náročné podmínky. Musí například prokázat skrze uzavřené smlouvy s obcemi, že jejich systém bude fungovat a obaly od výrobců neskončí na skládce, ale recyklují se.
Popelnice ke každému domu. Eko-kom má vlastní recept, jak zvýšit recyklaci |
Podle Václavka přitom obce nechtějí uzavírat smlouvy s firmami, které ještě nezískaly autorizaci. Teoreticky ale nic nebrání obcím uzavřít smlouvu s odloženou účinností, která by začala platit až po získání autorizace.
Komplikace okolo konkurence ve sběru obalových odpadů pramení z toho, že nejde o klasický volný trh. Systém sběru nevznikl spontánně na základě nabídky a poptávky, ale čistě na základě ekologických regulací ze strany státu. Přirozenou motivací výrobců a dovozců baleného zboží je splnit tyto regulace co nejlevněji, nikoliv být co nejšetrnější k životnímu prostředí, jak původně zamýšlel stát.
Tomu se v ekonomické teorii říká „perverzní motivace“ – tedy takové, které mají nepředpokládané negativní důsledky. Ministerstvo životního prostředí to ilustruje na zkušenosti se sběrem starých elektrozařízení, kde je organizátorů sběru více – Asekol, Ekolamp, Elektrowin.
PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu |
„Působení více kolektivních operátorů na trhu sice může vést ke snižování recyklačních příspěvků, což ale vede k tomu, že je pak méně finančních prostředků na rozdělení mezi obce a zpracovatele obalového odpadu,“ uvádí ministerstvo. Konkurenční systémy soutěží o přízeň výrobců tím, že snižují recyklační příspěvky, ale tratí obce inkasující méně peněz na manipulaci s tímto odpadem, kterou musí doplácet ze svého.
To, zda je výhodnější pustit do systému více konkurentů jako například v Rakousku nebo Německu, nebo nechat na trhu působit jediný subjekt, zkoumali před třemi lety ekonomové z Centra ekonomických a tržních analýz. Monopol nezatratili a doporučili ho pouze správně regulovat. Zavedení konkurence by systém prodražilo kvůli administrativě a koordinaci. Zároveň by více hráčů vyžadovalo více kontroly kvůli riziku podvádění, a to jak při vykazování obalů uvedených na trh, tak obalů sesbíraných v barevných popelnicích.
Obce si připlácejí na třídění
Pokud Češi nezačnou víc třídit, sběr odpadů se zdraží, říká ministerstvo |
Eko-kom v roce 2017 vybral od téměř 21 tisíc firem necelé dvě miliardy korun, z toho 1,35 miliardy poslal coby příspěvek 6123 obcím. Loni vyšlo třídění obce v průměru na 182 korun na obyvatele, z toho zhruba 66 procent nákladů pokryly příspěvky od Eko-komu, zbytek musely zaplatit ze svého.
Obce ze zákona musí občanům zajistit možnost třídit odpad, nikdo jim ale nenařizuje, kolik barevných kontejnerů musí v obci mít. Jedinou motivací rozšiřovat síť popelnic je tak zájem obyvatel o třídění a příspěvek od Eko-komu.
Nutno dodat, že v barevných popelnicích se nenacházejí jen obaly. Za jiný odpad ale Eko-kom obcím nic neplatí.
VIDEO: Z vyhozené lahve nový výrobek. Takto v Česku vyrábějí věci z plastového odpadu:
