Eurostat podle něj už v roce 1999 informoval Evropskou komisi ve dvou dopisech o možných zmanipulovaných údajích Atén o řeckém deficitu. EK však tato varování podle Sternu odmítla.
V květnu 1999 napsal jeden z ředitelů Eurostatu spolupracovníkovi tehdejšího evropského komisaře pro hospodářství a měnu Yvese-Thibaulta de Silguyho, že řecká vláda evidentně používá miliardové unijní transfery Aténám k upravování údajů o řeckém rozpočtu.
Napodruhé se to povedloŘecko vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2001 jako 12. země tehdejší patnáctičlenné Evropské unie. V první vlně států, které společnou měnu začaly používat od roku 1999, nebylo, protože nesplnilo konvergenční kritéria. |
Na počátku následujícího měsíce pak tehdejší šéf evropského statistického úřadu Yves Franchet upozornil na stejný problém generálního ředitele EK pro hospodářství a finance. Ten mu podle Sternu odpověděl: "Předpokládám, že Eurostat neplánuje dělat číselné korektury ani si nepřeje pokračovat v debatě na toto téma."
Také Schröderova vláda měla podle zpravodajského magazínu na počátku roku 2000 k dispozici řadu kritických poznámek z Bruselu o slabosti řeckého hospodářství. Unijní experti v nich upozorňovali na nízký průmyslový export, na obrovský deficit v obchodní bilanci a na příliš vysokou závislost Atén na evropských subvencích, jejichž výše tehdy dosahovala rekordních pěti procent hrubého domácího produktu země.
Brusel podle Sternu rovněž upozorňoval Berlín na varovné signály týkající se konkurenceschopnosti Řecka a hrozící silné inflace v případě vstupu Jihoevropanů do eurozóny. Řecko podle nich tehdy nebylo připraveno na možný ekonomický šok, který přijetí eura vyvolá.
Bývalý kancléř Schröder německou podporu vstupu Atén do měnové unie v minulosti opakovaně obhajoval kladným doporučením EK. K odhalením Sternu se nechtěl vyjádřit.
