ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Autorský zákon jde do horní komory. Senátní výbor ho doporučil nezměnit

  • 0
Novelu autorského zákona, která by měla posílit pozici vydavatelů vůči provozovatelům digitálních platforem (zejména internetového vyhledávání, agregace obsahu nebo sdílení obsahu vydavatelů na sociálních sítích) při sjednávání licenční platby za přebírané články, možná Senát nakonec vůbec upravovat nebude.

Zaměří se zejména na jiné problematické okruhy novely autorského zákona. Na úterním odpoledním jednání Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky se ukázalo, že protichůdnou argumentaci vydavatelů a předkladatele novely nedokázala představitelka společnosti Google vysvětlit a společností Google navrhované změny řádně odůvodnit. Výhrady společnosti Google zahrnují zejména námitky proti výši sankce za případné porušování zákona, ale také údajné omezení možnosti boje s šířením dezinformací nebo omezování možnosti vývoje nových služeb. Všechny tyto námitky byly podrobně projednány a postupně vyvráceny.

V úterý dopoledne Senátní hospodářský výbor nedoporučil přijetí novely beze změn, jak o to žádal ministr kultury Martin Baxa (ODS) či zástupci vydavatelů, ale na žádné konkrétní úpravě se neshodl. Předseda senátního kulturního výboru Jiří Růžička (za TOP 09) konstatoval, že se pokusí zvážit možné změny do textu novely, přičemž se bude chtít zaměřit především na problematiku „overblockingu“ a na omezení široce koncipované obecné výjimky pro malé živnostenské provozovny, tzv. problematika hudby přehrávané v „železářstvích a kadeřnictvích“.

Bez licence to nepůjde

Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle sněmovní verze novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela má stanovit také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu. V tomto znění novely zákona zatím žádné změny formou pozměňovacích návrhů představeny nebyly a ministr kultury Martin Baxa potvrdil, že se bude účastnit projednávání ve všech výborech senátu, aby vysvětlil senátorům, že schválená podoba zákona bude plnit svou funkci.

Ředitelka české pobočky Googlu Taťána le Moigne uvedla, že novela komplikuje provozovateli nejužívanějšího internetového vyhledávače možnost uzavřít smlouvy s českými vydavateli nejen kvůli zavedení „nepřiměřeně vysoké“ maximální pokuty, ale i kvůli nemožnosti zásahu do přebíraného obsahu. Baxa v této souvislosti odmítl její tvrzení, že by to ztížilo boj s dezinformacemi. „Šířit zprávy o tom, že novela povede k omezení boje s dezinformacemi, nepovažuju za férové,“ prohlásil.

Google hraje na své favority

Zákaz zásahu do přebíraného díla vyvodila šéfka českého Googlu z ustanovení, podle něhož provozovatel nemá svévolně omezit či upravit službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání licence k užití tiskové publikace od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod. Podle Baxy je to „falešný argument“, podle Václava Macha, výkonného ředitele Unie vydavatelů, tím Google ve skutečnosti jenom zakrývá svou dosavadní snahu uzavřít výhodné licenční smlouvy pouze s některými jím vybranými vydavateli a všem ostatním vnutit jednostranně nevýhodné licenční podmínky pod pohrůžkou snížení jejich dosahu omezením zobrazení náhledu zpráv nebo výrazným omezení všech odkazovaných příchozích návštěv z vyhledávače.

Novela má podle Unie vydavatelů pouze narovnat vyjednávací podmínky mezi jednotlivými vydavateli a provozovateli digitálních platforem. Těm se novelou zakazuje jakékoliv diskriminační jednání nebo zneužívání dominantního postavení na trhu, kterým by se snažili obcházet licenční práva vydavatelů. Na středečním projednávání novely v ústavně-právním výboru zároveň konstatoval její předseda senátor Tomáš Goláň, že neshledává žádný konflikt mezi kompetencemi ministerstva kultury a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Senátor Růžička si přednesenou argumentaci vyslechl a konstatoval, že ještě zváží, zda příští týden navrhne některé změny novely, které by se týkaly také těchto sporných ustanovení. Zatím však je připraven se zaměřit především na předložení jiných dílčích úprav.

Kritizována je totiž také pasáž, podle níž by živnostníci nemuseli do budoucna odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu z rádia jako zvukovou kulisu. Výjimka by platila v případě, že reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví bude nahodilá a nevýdělečné povahy. Proti úpravě jsou Ochranný svaz autorský a Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Ředitelka její české pobočky Petra Žikovská označila ustanovení za vágní a zneužitelné. Navrhovala nevýdělečnost nahradit souslovím, že by hudba nebyla užívána „na dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského zisku“.

Za hudbu z rádia u kadeřníka jako kulisu se nemají platit autorské poplatky

Povinnosti jen pro někoho

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht navrhoval úpravu overblockingu, tedy preventivního blokování obsahu na internetu automatickými filtry. Senátní výbor ale jeho změnu nepodpořil. Podobně senátní mediální komise neschválila návrh svého předsedy Davida Smoljaka (STAN) zcela zrušit pasáž, podle níž by mohl být soudně zakázán provoz sdílení obsahu online, tedy například YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Podle Smoljaka toto ustanovení kritizují všichni mediální aktéři.

Ministr Baxa přislíbil problematiku řešit a odmítl ukvapené změny senátní změnou provedené bez odborné rozpravy. Navrhuje upravit tuto oblast zákona nejpozději do půl roku novelou zákona o audiovizuálních službách. Provozovatelé internetových úložišť by podle autorské novely měli blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Změna má zabránit automatickému blokování karikatur. Sněmovní verze na rozdíl od původní vládní předlohy ani neukládá provozovatelům internetových úložišť povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.

Novelu autorského zákona bude schvalovat Senát na pořadu své 3. schůze jako senátní tisk č. 1 již 1. prosince 2022.