Za hudbu z rádia u kadeřníka jako kulisu se nemají platit autorské poplatky

Pokud bude v kadeřnictví či v železářství hrát hudba jen jako kulisa, nemají kvůli tomu provozovatelé platit autorské poplatky. Předpokládá to změna, na kterou kývli poslanci. „Neznamená to, že ve velkých nákupních centrech bude podkresová hudba zadarmo. Každému, co mu náleží,“ řekl autor přijatého návrhu poslanců Pirátů Jakub Michálek.

Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek ve Sněmovně | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Změna autorského zákona, kterou ještě posoudí Senát, má zastavit šikanu majitelů provozoven s přijímači, které nevyužívají ke komerčním účelům.

Za co se nemají platit autorské poplatky

Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.

Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.

(zdroj: přijatý pozměňovací návrh Jakuba Michálka)

„Ochranný svaz autorský si činí nárok na vybírání poplatků, které jí nenáleží. Obrátily se na nás desítky lidí s tímto problémem, kdy po nich OSA vyžadovala poplatky za to, že měli přijímač třeba v železářství. Schválením úpravy dojde k ukončení této pro nás nepřijatelné praxe,“ uvedl Michálek v tiskové zprávě.

„Jedná se o to, aby náhodné zapnutí rádia či televize nebylo předmětem jednání s kolektivními správci autorských práv,“ řekl po přijetí novely zákony ministr kultury Martin Baxa z ODS, který přijatou změnu podpořil.

Ve výsledku se tento návrh dotkne jen velmi omezeného počtu provozoven, zdůraznilo ministerstvo kultury.

Podobný návrh byl zvažován již v minulém volebním období, když ho podporovalo ANO, Piráti, ODS a podobná iniciativa vzešla i ze Senátu, upozornil při projednávání změny autorského zákona Pirát Jakub Michálek.

Vydavatelé získají silnější pozici vůči Googlu

Vydavatelé také mají podle přijaté novely autorského zákona získat silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání odměn za využívání článků, což vadí Googlu.

„My máme za to, že vyjednávací síla aktérů je odlišná,“ řekl ministr kultury Martin Baxa z ODS, který podpořil pozměňovací návrh Jana Laciny ze STAN.

Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Licenční poplatek by měl zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy.

V případě nedohody platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání by odměnu mělo stanovit ministerstvo kultury, které by na to také mělo 60 dnů. Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí pokuta až půl milionu korun. Lacinova úprava sankci zpřísnila až na jedno procento celkového ročního obratu

Kolektivní správce by podle schválené úpravy pirátské poslankyně Kláry Kocmanové nezastupoval na rozdíl od vládní předlohy automaticky všechny mediální domy a vydavatele, kteří to neodmítnou, ale pouze ty, kdo o to požádají.