Informoval o tom první místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. Úřad nicméně nesdělil, v čem měly firmy zákon porušit. Od února, kdy začala norma platit, může jít o první případy jejího porušení.
"Jsme přesvědčeni, že se naším jednáním žádného porušení zákona o významné tržní síle nedopouštíme a že veškeré naše aktivity jsou v souladu s principy hospodářské soutěže," brání se mluvčí Aholdu Libor Kytýr. Zároveň upozornil, že je zákon nesmyslný a vágně formulovaný.
Zákon o významné tržní síle reguluje vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Řetězce například nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, čímž jsou podle expertů poškozováni spotřebitelé. Nemá se to však vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezonní výrobky.
Zákon také stanovuje, aby dodavatelé za zboží zaplatili nejpozději do 30 dnů od dodání. Některé řetězce měly často i dvakrát delší splatnost.
Řetezce i dodavatelé mají více administrativy
"Oproti zkrácení lhůty na zaplacení zboží určitě nic nemáme," uvedl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka, má to ale také prý druhou stránku. Někteří dodavatelé prý dostávají platbu za faktury dřív, jenomže řetězce si za častější transakce nechávají platit, takže inkasují méně. Jmenovat nechtěl.
S celkovým vyzněním svaz nesouhlasí. "Zákon je celý nesmyslný. Zásah státu do soukromoprávních vztahů je natolik drsný, že to rozhodilo dodavatelsko-odběratelské vztahy na několik let dopředu," zhodnotil Juračka. Svaz si slibuje od nové vlády, že zákon zruší nebo ho bude novelizovat.
Legislativa se projevila i ve stížnostech řetězců i ostatních obchodníků, kteří kritizují velké zvýšení administrativy. Podle agentury ČTK naopak zákon vítají výrobci potravin i zemědělci.
Obchodním řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Jedním z důvodů zahájení správního řízení byly narůstající podněty od potravinářské komory.
