Karel Tůma pózuje ve svém království. Samorosty shromažďuje skoro celý život a...

Karel Tůma pózuje ve svém království. Samorosty shromažďuje skoro celý život a nacházel je díky tomu, že pracoval v lese. | foto: Jakub Pokorný, MF DNES

Český výletník: Samorost ze Slavonic má rekordní muzeum samorostů

  • 1
Když jsem sešel ze zvědavosti ze silnice, měl jsem najednou pocit, že jsem v nějaké hororové zahradě. Na větvích trčely lebky zvířat. Myslel jsem si, že vyleze baba Jaga, ale pan Karel Tůma přišel s lahváčem a přivítal mě ve slavonickém Muzeu samorostů.

Pan Karel Tůma začal shromažďovat samorosty někdy před 55 lety a už jich má necelých 1 500 (vystaveno je jich asi šest set). Pyšní se proto i certifikátem „českého rekordu“.

Tady je samorost ve tvaru slona, bezpečně ho rozpoznávám i s chobotem. Vedle stojí Adam a Eva, mužská a ženská postava – nechybí obrovský „pinďour“ (no, jak to jinak trefně nazvat?). Tu se kroutí dřevěný had a fantazii se meze nekladou. Ze samorostů ve stodole jsou vyrobená dokonce svérázná zrcadla. Nejvyšší exponát měří 3,2 metru.

Skvělý vypravěč, pan Tůma, je tak trochu živým exponátem svého muzea. „Pracoval jsem jako technik v lese, tak jsem samorosty nacházel snadno,“ vysvětluje pan Tůma. A hned se chlubí, že sem pravidelně jezdí osazenstvo Divadla Sklep, se kterým si i tyká, a využilo jeho samorosty jako rekvizity ve filmu Cesta z města. A herec Jiří Kodet je měl půjčené do Pelíšků.

Adam a Eva, chcete-li. Samorosty znázorňují mužskou a ženskou postavu.

Kromě toho už jeho muzeum vidělo možná 100 tisíc lidí (tak dva tisíce za sezonu), byl tu podle provozovatele i jeden náčelník Navahů z USA, který se sem podle mě hodil, ale ohnivou vodu si s náčelníkem muzea samorostů nedal. „Říkal mi, že ohnivá voda zahubila jeho lidi,“ vypráví Tůma.

Přírodní kýč

Samorosty mi přišly vždycky jako kýč. Znám je z horských chat, kde trčí vždycky někde v koutě, nalakované a vydané všanc představivosti rekreantů. Ale muzeum ve Slavonicích kýč není, spíš je to taková surrealistická instalace.

Pro neznalé, samorost je kus dřeva, třeba kmen s větvemi, který se obvykle podivně kroutí a něco připomíná. Nesmí se k němu nic přidávat, ale „přebytečné“ větve odstranit lze, jak vysvětluje slavonický král samorostů.

Venkovní expozice je volně přístupná ze silnice, uvnitř se platí dobrovolné vstupné.

„Všechny samorosty pocházejí z okolí Slavonic, ale občas jsem je přivezl i zdaleka, když se daly uvést na motorce,“ říká pan Karel Tůma a já si představuji, jak jede s obrovským klackem na motorce. Pak si postěžuje, že moderní těžba dřeva s harvestory už mu mnoho trofejí v lese nezanechává.

Před sametovou revolucí tu měl naopak pan Tůma klid na hledání, protože jeho dům je vzdálený 1,5 kilometru od rakouské hranice, takže tu asi někde začínala železná opona.

Pán domu mě vybízí, abych si tu udělal pohodlí a poseděl, jak dlouho chci. Sám si vychutnává pivo, které je opravdové, žádný samorost. Venkovní expozice je zdarma, do té vnitřní je vstupné dobrovolné. Dnes figuruje zdejší muzeum jako jedna z mála českých rarit i na slavné americké webové stránce Atlasobscura.com, která shromažďuje kuriozity světa. Takže – ano, samorost se anglicky řekne driftwood (i když doslova je to spíš naplavené dříví).

Muzeum najdete u silničky na Stálkov, asi kilometr od centra Slavonic. Samorosty jsou dobře vidět z dopravní komunikace.

Na závěr se ptám pana majitele muzea, jestli ho paní Tůmová nechtěla někdy vyhodit i s jeho samorosty, když zabírají už tolik místa? „To byla dcera hajného, u kterého jsem sloužil,“ vysvětloval mi s úsměvem Tůma, že jeho žena má pro les pochopení.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Český výletník