Pondělí 27. června 2022, svátek má Ladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. června 2022 Ladislav

Rumunské hory s batohem. Krasový kaňon Nery a kaskády, evropská rarita

V Rumunsku najdeme nespočet nádherných míst, z nichž mnohá můžeme označit za přírodní nebo geologické skvosty minimálně evropského významu. Mezi takové bezesporu patří i krasový kaňon Nery a travertinové kaskády na řece Beuşniţa.

Kaňon řeky Nera | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Vydejte se s námi do krasového kaňonu, k tajuplnému Čertovu jezeru a k vodopádům, kde se stále ukládají vrstvy travertinu.

Národní park CheileNerei-Beuşniţa

Tip na dovolenou

Jste dobrodružné povahy? Máte rádi hory? Vyberte si zájezd do Rumunska na dovolena.iDNES.cz.

Národní park byl založen v roce 2000 na rozloze 368 km². Hned na začátku dostal do vínku jedno zajímavé privilegium. Jedná se totiž o nejjižněji položený národní park v Rumunsku v pohoří Munţi Semenic. Jakousi pomyslnou osu národního parku tvoří řeka Nera, která pramení na severu pohoří a po 124 km toku se vlévá do Dunaje. Ve vápencovém podloží vyhloubila 20 km dlouhý divoký kaňon, který je nejdelším krasovým kaňonem v celém Rumunsku.

V oblasti se setkáváme se všemi možnými krasovými jevy. Kaňon uzavírají strmé, až několik set metrů vysoké skalní stěny, četné jeskyně a běžné jsou i různé závrty a vyvěračky. Průměrná celoroční teplota je podobná Středomoří a pohybuje se mezi 9–10 °C, v lednu pak neklesá pod  minus 1 °C.

V kaňonu Nery nechybí různě dlouhé tunely, kterými je třeba projít.

Cesta kaňonem Nery vede i po uměle vybudované stezce ve skále.

Kde si pan Vorel mohl vyrobit novou pěnovku

Naše dvoudenní putování začíná ve vesnici Sasca Romana. Cesta značená červenou turistickou značkou vede zprvu po široké úvozové cestě. Netrvá to ale dlouho a odbočí vlevo na louku, odbočku značí nevýrazná šipka s nápisem "putea".

Přes visutý lanový most překonáváme poprvé tok Nery. Most se nepříjemně houpe a sem tam chybí nějaká fošna. Pokračujeme lesem přes kořeny a kamení a zanedlouho vstupujeme do skal. Úzká a místy mírně exponovaná stezka prochází uměle vyhloubenými tunely. Mnohé mají nízké stropy, jsou delší, a tak se hodí baterka.

Přicházíme na širokou zpevněnou cestu. Přecházíme most nad říčkou Beuşniţa, za ním odbočujeme vlevo a vstupujeme do údolí Valea Beului. Na říčce Beuşniţa, tady ve stínu lesa, vznikly úchvatné peřeje s vyššími skalními stupni a vodopády. Úsek mezi dvěma mohutnými kaskádami s vodopády CascadaMre a CascadaMicã tak vyplňují menší, ale divoké peřeje, které se střídají s tišinami a hlubokými tůněmi.

Jeden z největších vodopádů na říčce Beuşniţa

Po hodině chůze od mostu přicházíme k pstruhovým sádkám a veřejnému tábořišti na rozlehlé louce. U plotu areálu sádek stojí i polorozpadlá kadibudka. U brány sádek je pak vyvedený kohoutek, voda však nepříjemně zapáchá po rybách. Takže nakonec sbírám odvahu a nabírám vodu přímo z řeky.

Z tábořiště je to už jen asi půl nebo tři čtvrtě hodiny k unikátním travertinovým kaskádám. Lokalit, kde se v Rumunsku stále usazuje travertin neboli pěnovec, je hned několik. Za zmínku stojí například 18 m vysoký vodopád poblíž obce AvramIancu v pohoří Bihor. Svou rozlohou však patří travertinové kaskády na říčce Beuşniţa k největším v celém Rumunsku.

Kaňon Nery svírají vysoké skalní stěny.

Říčka Beuşniţa vytvoří několik různě vysokých kaskád a vodopádů.

K usazování pěnovce napomáhají hojně mechorosty a řasy. Vznikají zde různé recentní mikroformy pěnovce, mezi něž patří např. baldachýny, převisy, tůně a boule. Bezděčně se mi vybavuje proklínaná povinná gymnaziální četba a povídka od Jana Nerudy s názvem Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku. Z travertinu se totiž dělaly hlavičky dýmek. Najednou vidím pana Vorla nebo třeba Ladova vodníka, jak si sedí na kaskádách a labužnicky bafají.

Údolí Nery a Čertovo jezero

Z tábořiště u pstruhových sádek se vracíme asi hodinu stejnou cestou zpět k mostu a poté cestou vlevo pomalu vcházíme do divokého kaňonu Nery. Asi hodinu jdeme po široké cestě. Při pohledu na polorozpadlé budovy, které patří správě národního parku a nefunkční pokladně, kde ještě nedávno vybírali poplatek za vstup do údolí, si říkám, že klasická podoba turismu s nikdy nekončícími poplatky za všechno se této oblasti snad ještě bude nějakou dobu vyhýbat.

Za vybydlenými budovami správy národního parku se stezka noří do hluboce zaříznutého krasového údolí. Po stranách se zvedají několik set metrů vysoké skalní stěny. Cestička se vine lesem podél řeky. Na řadu přichází i brodění a uměle vytesané tunely a stezky ve skále. Řeka střídá úseky s rychlým proudem přes menší stupně s tůněmi a tišinami. Tunely a stezka ve skále střídají lesní pěšinu.

Po dvou a půl hodinách chůze od bývalé mýtnice přicházíme k jezeru Lacul Dracului, mystickému místu opředenému spoustou pověr a mýtů. Jezírko obklopují skály a jen málokdy dopadne na jeho temnou hladinu přímé sluneční světlo. Pověsti mimo jiné hovoří i o knížeti Draculovi nebo třeba ďáblovi, který byl vhozen do jeho vod. Mezi místními se traduje, že kdo se sem jde koupat, už se nikdy nevrátí. I když největší naměřená hloubka je 9,3 m, mluví se o jezeru jako o bezedném. Celková rozloha vodní plochy se blíží 70 m².

Lacul Dracului – tajemné jezero opředené mnoha mýty a legendami

Koupat se dá skvěle poblíž jezera, v přehrazené tůni Nery. Cesta dál pokračuje lesem a terén je velmi podobný. Střídá se lesní pěšina s úseky vedoucími po kamení a ve skále. Po chvíli se údolí začíná otvírat a stezka přechází v širokou cestu vedoucí mezi poli, pastvinami a usedlostmi do vesnice Şopotu Nou.

Putování nám znepříjemňují jen psi, kteří hlídají domy a přilehlé pozemky. Zbavit se jich se dá stejně jednoduše jako ve všech rumunských horách: stačí teleskopické hole nebo delší klacek a kámen, kterým dotěrného a dorážejícího psa prostě trefíme. Zní to drsně, ale i místní to řeší úplně stejně a mnohdy jsou ještě drsnější. Cesta z údolí Nery končí ve vesnici Şopotu Nou.

Dva dny putování nedotčenou přírodou

Popsaná trasa zabere dva dny a rozhodně by neměla chybět v programu žádného cestovatele a tuláka. Celá oblast je skvěle přístupná a přitom zde mimo travertinových kaskád mnoho turistů nepotkáme. Je to nádherný a zapomenutý kout, kam se velmi rád vracím.

Vesnici Şopotu Nou lze také využít jako výchozí místo pro návštěvu Rovenska, české vesnice v rumunském Banátu. Pokud uvažujete o cestě do této oblasti, neváhejte. Situace se každým rokem mění a civilizační pokrok postupuje mílovými kroky a nelze ho zastavit. Stále zde však může poutník spatřit nádhernou a téměř nedotčenou přírodu a civilizačními vymoženostmi neovlivněný život domorodců, kteří se stále usmívají a jsou velmi pohostinní. Stačí si jen sbalit batoh a vyrazit.

Autor: pro iDNES.cz

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

VIDEO: Chorvatská stavba století. Projeli jsme nový most na Pelješac

Byli jsme na něm! Jako první Češi jsme se mohli projet po nejzásadnější chorvatské stavbě 21. století. Mostě, který...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Jadran na talíři. Kolik stojí jídlo v Chorvatsku a co musíte ochutnat

Premium Chorvatská gastronomie se řadě českých turistů scvrkla na brancina a oradu na žaru (ryby), dagnje na buzaru (mušle),...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

S čím se také jezdilo na dovolenou. Stanové přívěsy z NDR

Nejen plastové lžičky a duroplastové trabanty, ale i stanové přívěsy Camptourist můžeme pasovat na východoněmecké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Zanzibarská hakuna matata. Životní zážitek autem i pěšky

Premium Ostrov v Indickém oceánu si v době covidové pandemie oblíbilo mnoho cestovatelů. Zanzibar po celou krizovou dobu...

Jadran na talíři. Kolik stojí jídlo v Chorvatsku a co musíte ochutnat

Premium Chorvatská gastronomie se řadě českých turistů scvrkla na brancina a oradu na žaru (ryby), dagnje na buzaru (mušle),...

VIDEO: Středověkou pevnost v Sýrii užíval Islámský stát, teď tu řádí turisté

Islámští radikálové ještě nedávno z pevnosti Kalat Džaabar podnikali útoky, teď k této historické stavbě z 12. století...

Deset chorvatských měst, která se na dovolené vyplatí navštívit

Turisty z Česka samozřejmě v Chorvatsku nejvíc láká mořské pobřeží, velké i malé ostrůvky a tisíce zátok, které...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...