Rozjímání ve skalních klášterech

Poprchává, studený vítr zalézá pod kůži a my bloudíme křivolakými uličkami v Arbanasi, jen tři kilometry od někdejšího sídla králů a hlavního města Veliko Tarnovo. Najít klášter v Bulharsku totiž někdy není tak jednoduché jako jinde v Evropě.

Až na čtvrtý pokus

Když se potřetí ocitáme na stejném místě, zanecháme marných pokusů a ptáme se místních. Ukazují nám cestu, ze které jsme se právě vrátili. Po středověkém kostele tu nebylo ani památky...

Odevzdaně se tedy vydáváme stejným směrem na čtvrtý pokus - míjíme nenápadné kamenné stavení, pak ještě jedno a málem bychom minuli i třetí, kdyby na nás nemával náš průvodce. Jedné z nejstarších památek pravoslavného křesťanství jsme si třikrát nevšimli a málem bychom ji minuli i znovu.

Pravoslavné křesťanství nezničili ani Turci

Ortodoxní křesťanství se stalo oficiálním náboženstvím už v 9. století. Dnes se k němu hlásí naprostá většina obyvatelstva. Zdá se to až s podivem vzhledem ke skutečnosti, že koncem 14. století do země vtrhli Osmani.

Tehdejší hlavní město Tarnovo dobyli v roce 1393, další tři roky se ještě národ snažil bránit, ale zbytečně. S Osmany do Bulharska přirozeně přišlo i jejich náboženství - a sice islám. Turci definitivně převzali nad zemí kontrolu a s druhým bulharským královstvím byl nadobro konec.

I když Osmani byli na středověké poměry poměrně tolerantní vůči jiným náboženstvím, křesťané to ani tak příliš jednoduché neměli. Část obyvatelstva konvertovala, někteří dobrovolně, jiní násilím. Jazyk i kulturu si však zachovali. Jak judaismu, tak křesťanství nicméně pomohl fakt, že islám považuje obě tato náboženství za předstupeň vlastní víry. Křesťanství nezaniklo, ale jeho stoupenci, kteří se rozhodli svou víru zachovat, byli nuceni k nejednomu ústupku.

Fresky kostela Narození Páně v Arbanasi, ležícího čtyři kilometry od Veliko Tarnova

Kostely jako vesnická stavení

"Pohoršovat muslimy" nepřístojně nazdobenými kláštery a kostely (či synagogami) možné nebylo. "Kostely musely vypadat jako obyčejná vesnická stavení. Věže či dokonce kostelní zvony byly nemyslitelné," vysvětluje nám průvodce Miki, zatímco procházíme malou zahrádkou a blížíme se ke kamennému, neomítnutému stavení, které jsme předtím několikrát ignorovali.

Ne, ten dům skutečně neprovokuje. Uvnitř se ale nabízí úplně jiný obrázek.

Kostel Rozhedstvo Hristovo vznikl v 15. století, tedy v době, kdy území kontrolovali Osmani. Krásu, kterou zvenku skrýval, si dávní mistři uvnitř vynahradili. Jakmile oči přivyknou přítmí chrámu, potvrzuje se, že Miki má pravdu - ve třech místnostech středověkého kostela jsme strávili asi půldruhé hodiny, ale těžko jsme mohli vidět všechno. Dávní malíři totiž svatostánek před stovkami let vyzdobili asi 3600 pestrobarevnými freskami.

Po pustých kamenných zdech, které vévodily chrámu zvenčí, není ani památky. Stojíme pod mohutným černým kovovým lustrem s desítkami svíček. Jejich mihotavé světlo se odráží na pestře malovaných zdech, kde snad není ani centimetr volného místa.

Kláštery vedle mešit

Po vpádu Turků nebyla zrušena ani pravoslavná církev. Proto v dnešním Bulharsku lze najít vedle sebe mešity i křesťanské chrámy, jako je tento. Jen v Arbanasi, kde dnes žije jen pár stovek obyvatel, dodnes stojí pět kostelů a dva kláštery.

Celkem je v této poměrně malé zemi klášterů mnohem víc - na 160 - a některé z nich jsou kolem tisíce let staré. V nejznámějším, Rilském, který vznikl v 10. století chráněn nejvyššími horami Balkánu, je možné dokonce i přenocovat.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie ve Varně, v největším městě na černomořském pobřeží, které je zároveň největším přístavem

Rilský klášter není zdaleka jediný. Vychutnat posvátnou noční atmosféru těchto staveb je možné mimo jiné v klášteře Dobridolski, Chiprovtsi, Klissoura, Cherepish, Glozhene, Troyan, Batoshevtsi či Svaté Hoře v Tarnovu, dále v klášterech Bachkovo (Bačkovský), Arapya či Kaloffer v jižní části země.

Stovky staveb tak dodnes připomínají zápas národa nejen o náboženství, ale vůbec o vlastní existenci. Vymanit se z vlivu půlměsíce se Bulharům podařilo až v druhé polovině 18. století. Dnes se k pravoslavnému křesťanství hlásí devět z deseti Bulharů, k islámu asi desetina. 

Rilský klášter je nejkrásnější a nejslavnější v Bulharsku. Památka na seznamu UNESCO přežila lavinu, loupeže i požáry. Zdejší knihovna obsahuje více než 16 000 svazků a rukopisů, životopisy svatých ze 12. století, evangelia a privilegia kláštera.

Fresky kostela Narození Páně v Arbanasi, ležícího čtyři kilometry od Veliko Tarnova.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie ve Varně, v největším městě na černomořském pobřeží, které je zároveň největším přístavem