Hlubokomořské chobotnice zabydlují lidské odpadky, klidně i autobaterii

  • 4
Co je pro člověka odpad, to je pro chobotnici poklad. I tak by se dal shrnout výsledek výzkumu skupiny vědců z Itálie a Brazílie, kteří chtěli zjistit, jak se chobotnice staví k odpadkům, které končí na mořském dně.

Potápěči už roky pořizují po celém světě snímky a nahrávky hlavonožců, kteří se schovávají v prázdných lahvích či nosí na hlavě polovinu vyhozené kokosové skořápky. Ale vědci se tomuto jevu zatím příliš nevěnovali. Proto se nyní vědecký tým rozhodl shromáždit 261 podobných záběrů - a zjistit, co přesně chobotnice s lidskými odpadky dělají.

„Tyto hlubokomořské záznamy jsou nesmírně zajímavé, protože dokonce i ve velkých hloubkách se tito tvorové setkávají s odpadky,“ řekla Maira Proiettiová z Federální univerzity v brazilském Rio Grande listu The Guardian.

Chobotnice zabydlují skleněné lahve všech tvarů, které jsou jejich primární volbou. Po nich následují plastové a nakonec kovové nádoby. Snímek z pobřežních vod Brazílie.

Primárním způsobem, jak chobotnice využívají odpadky, je vytvoření příbytku. Chobotnice zabydlují skleněné lahve všech tvarů, které jsou jejich primární volbou. Po nich následují plastové a nakonec kovové nádoby.

Menší kousky odpadků také používají dalšími způsoby. Předměty, jako jsou kovová a plastová víčka či zátky, kousky skla a plastů, kovové lžičky a úlomky kokosových skořápek jim slouží jako maskování. Větší předměty, například plechovky, igelitové pytle a dokonce kus surfingového prkna, jim slouží jako pomůcky, jak se ukrýt mezi kameny.

Zanesené a nevábně vypadající hromady nepořádku tak paradoxně přispívají k přežití chobotnic. Je to špatně? Ano i ne. V lokalitách, odkud z nejrůznějších příčin vymizely jiné dostupné úkryty pro vajíčka, například mušle, přitom chobotnice nedostaly moc na výběr. Mohly se přizpůsobit anebo vyhynout.

Plastový kelímek na koktejl si za své útočiště vybrala chobotnice v Jaderském moři.

Tainah B. N. Freitasová, mořská bioložka Federální univerzity v Rio Grande se nyní ale obává situace, kdy se tito chytří a přizpůsobiví tvorové stanou až příliš závislými na svém „novém“ útočišti. „Dá se říct, že jakýkoliv zjevný pozitivní efekt těchto náhradních úkrytů z odpadků by mohl vést k celé řadě nepřímých, a ve svých důsledcích škodlivých dopadů.“

Podobná vynalézavost dokazuje inteligenci a extrémní schopnost adaptace hlavonožců. Odvrácenou stranou výzkumu je možnost, že chobotnice využívají lidské odpadky proto, že se tenčí zásoba dostupných mušlí. A některé lidské odpady pro ně mohou být vysloveně nebezpečné nebo škodlivé - jako úlomky skla, anebo autobaterie, kterou zabydlela jedna z chobotnic.

,