"Antilopy jsou pod stálým tlakem pytláků, a to jak domorodých, tak nájezdních band ze sousední Mauretánie a Mali. Senegal není schopen bez pomoci danou situaci zvládnout," poznamenal Beran. Právě jeho prostřednictvím se na africké záchranné misi podílí i brněnská zoologická zahrada. "Takto se podstatně zvyšuje možnost zahrady spolupracovat i na dalších podobných programech u žirafy západoafrické a buvolce korigum. Projektem se zviditelní i Brno," tvrdí mluvčí brněnské zahrady Petr Urbánek.
Projektu dala vláda zelenou před pěti lety a přislíbila politickou podporu i finanční pomoc. "Po čtyřiceti letech se v Senegalu obrátila politická situace a projekty byly přijaty. Loni v listopadu se uskutečnilo výběrové řízení, kde Česká republika dostala přednost i díky svým zkušenostem, které s podobnými akcemi má," řekl Beran.
Záměrem zoologů je vybudovat na uzemí národního parku o rozloze devět set dvacet tisíc hektarů chovné zařízení. "Zařízení se plánuje na pěti stech hektarů, které je třeba nejdříve oplotit. To se snad podaří v únoru. Já tam odletím nejdříve v březnu či v dubnu, záleží spíše na počasí. Plánujeme vyměnit obojky s vysílačkami, které antilopy dostaly před dvěma lety, kdy jsme začali monitorovat dvě velká stáda na území národního parku. Odchyty prvních desítek kusů pro zařízení by měly začít až kolem roku 2002," popsal Beran.
V novém zařízení uprostřed parku by zvířata měla být mnohem účinněji ochráněna před náporem pytláků. "Národními parky je ošetřena spíše východní Afrika. Západoafrické oblasti jsou volnější a neoplocené, tudíž více ohrožené. Dnešní pytláci navíc bývají mnohdy uniformovaní, často také nastraží samostříly místo přímého užití zbraní. Při štvanicích africké zvěře neváhají použít ani psy," vysvětlil zoolog. Podle ředitele brněnské zoo Martina Hovorky proto nestačí v místě jen vytvořit vhodné ekologické podmínky, do nichž by se ohrožená zvířata mohla vracet. "V prvé řadě musí být vyřešena legislativa, aby lidé vypuštěná zvířata zase nezačali zabíjet," poznamenal ředitel.
