Jihočeský hejtman Jiří Zimola se stále snaží naučit rodinu jíst sladkou švestkovou omáčku, která se vařila v rodině jeho tatínka na Moravě. Smažený kapr ale stole nikdy nechybí.
"Držíme také tradici, že na Štědrý den odpoledne se s příbuznými z manželčiny a mé strany vydáme na dlouhou procházku, kterou zakončíme svařeným vínem v lesním hotelu Peršlák nedaleko Nové Bystřice," prozrazuje Zimola. A věří, že tohle potkávání se si jako vánoční tradici do života ponesou i jeho dvě děti.
Ředitelku budějovického multikina Svatavu Kopečkovou zase čeká doma zakopávání o nádoby s kapry. "Můj muž miluje ryby, vloni jsme měli kaprů dokonce sedm, takže byli snad všude a jedli jsme je až do ledna," říká s tím, že na Štědrý den se u nich rozkrajují jablíčka a hledá hvězda. "Letos se chystáme dokonce na lití olova," slibuje si.
Někde nesmí chybět ani penízek pod talířem
Herečka Jihočeského divadla Dana Verzichová má soupravu na lití olova koupenou sice už několik let, ale letos zkusí vytáhnout všichni nějaký hudební nástroj a společně si zahrají.
"U mých rodičů jsme to dělali vždycky a podle mne to k té sváteční atmosféře patří," míní.
Šéf Rybářství Třeboň Jan Hůda považuje za dojemné a tradiční, že se u stolu vzpomíná na všechny blízké, kteří už nežijí. "Pochopitelně po večeři se jeden z nás vždycky vyplíží a zazvoní na zvoneček s tím, že Ježíšek už naděloval," připomíná další tradici.
Etnograf Jihočeského muzea František Krejčí nutí rodinu, aby na stole byla tradiční skladba jídla. "Černý kuba, pár lžiček vařeného hrachu, sladká omáčka. A pochopitelně nesmí chybět penízek pod talířem, aby se nás finance držely," vypočítává.
Děti hejtmana Zimoly stále dávají dopis Ježíškovi za okno
Nostalgicky také vzpomíná na svůj nejkrásnější vánoční dárek. "Asi v pěti letech jsem dostal dřevěné autíčko, které jsem si moc přál," říká Krejčí.
Právě plnění tajných přání považují všichni oslovení za něco, co k nadělování patří. Dana Verzichová jednou dostala klíčky od svého prvního auta. "Byla to sice hodně stará škodovka, ale udělala mi obrovskou radost," prohlašuje.
Kopečková přiznává chodící a mrkací panenku, která byla tehdy jen těžko k sehnání, a ředitelka budějovického výstaviště Marcela Payerová si vzpomněla na malou pračku Perodku. "Byla na kličku a hadičkou se vypouštěla voda," upřesňuje.
Děti hejtmana Zimoly o dárky stále píší Ježíškovi. "Vědí, že je nadělujeme my, ale je to taková tradice dát dopis za okno," dodal hejtman. A co by si přál on sám?
"Abychom jako rodina drželi pohromadě proti všem těžkostem současného světa. Myslím, že Vánoce nejsou o materiálních dárcích, ale o těch, které dokážeme ocenit, až když je nemáme. Zdraví, láska, přátelství," dodává Zimola s tím, že právě to by přál i všem Jihočechům.
