Své psy přijela na sobotní akci, při níž nešlo o rodokmen, ale o zábavu, představit zhruba stovka lidí. Číslo do disciplíny Pes šikula procvičovala před zahájením se svou čtyřletou kříženkou kokršpaněla Ťapkou i Klára Pavlovcová.
„Kromě běžných základních povelů, jako je sedni, lehni, dej pac, trénujeme od štěněte i různé další, třeba slalom, mezi nohama umí i couvat. K náročnějším patří cvik pif, trvalo asi měsíc, než se ho Ťapka naučila. Lehne při něm na záda a dělá mrtvou,“ usmívá se Klára Pavlovcová.
Zatímco kličkování mezi nohama své paničky Ťapka předvádí ochotně, „umřít“ na povel se jí mezi ostatními nechce. „Je tu hodně psů, není na to zvyklá, takže se nesoustředí. Nezáleží ale tolik na tom, jestli dnes vyhrajeme, hlavní je, že se bavím já i ona,“ podotýká Pavlovcová.
Podobně mluví i další soutěžící. Třeba pětatřicetiletá Veronika Hrušková, která na Voříškiádu přijela s tříletou černobílou Minie. „Její maminku jsme si vzali březí z útulku, takže tu známe, kdo je otcem, netušíme. Musel být ale větší, štěňata měla dvacet kilo, maminka šest,“ popisuje Hrušková, která se už dlouho zabývá výcvikem psů, trénuje s nimi agility. „Maminku jsme pak darovali starším bezdětným lidem. Z útulku jsme si ji totiž brali s informací, že je klidná, hodná na děti a nebyla to pravda. Malou fenku jsme si nechali,“ vysvětluje.
Minie zvládá triky na upoutání pozornosti, díky kterým pes zůstane fixovaný na svého pána, a navíc je klidný i v rušném prostředí. Vstřícnost ke každému člověku zřejmě zdědila po otci, stejně jako její dva sourozenci, asistenční psi v Praze.
„Ještě jsme s Minie nesoutěžili, jdeme do otevřené kategorie pro tři roky. Umí dát pac, přeskakovat nohy. Věnuji se s ní canisterapii v domově důchodců, starým lidem přináší kontakt se psem radost. Také se ráda mazlí s dětmi, dělá agility. Je důležité se psy pracovat, zabavit je,“ říká Veronika Hrušková.
A právě o zábavu jde podle jedné z organizátorek akce, Květoslavy Stoklasové z táborské Ligy pro ochranu zvířat, nejvíce i při Voříškiádě. „Atmosféra je nádherná proto, že se tu scházejí milovníci zvířat. Někteří jsou tu letos poprvé, jiní se znají z minulých let, těší se na sebe, v tom spočívá kouzlo této akce. Nezávidím porotě v soutěžích, všichni psi jsou krásní. A protože se tu každoročně představují také psi z útulků, je možné, že zde naleznou novou rodinu. To je přidaná hodnota této akce,“ hodnotí Stoklasová.
