Devadesátá léta znamenala kromě jiného i postupné tlumení těžkého průmyslu, na němž stála socialistická ekonomika. Současně se tak s odsířením uhelných elektráren zvyšovala kvalita životního prostředí.
Druhotným projevem je ale také stále rostoucí obsah organických látek v povrchové vodě, čehož si všimli hydrochemici z Biologického centra Akademie věd (BC AV) ČR. Společně s kolegy z Norska zahájili projekt s názvem Pitná voda – připravenost na budoucnost.
„Když se podíváme na horskou vodu tekoucí v potocích, všimneme si, že je silně zbarvená. Na první pohled nevypadá, že by byla pitná, ale obsažené organické látky jsou zcela běžné a neškodné. Vizuálně ale nevypadá moc dobře,“ vysvětluje hydrochemik z hydrobiologického ústavu BC AV ČR Petr Porcal.
Pro svou práci si vědci vybrali tři modelové lokality na jihu Čech. Jednou z nich je vodní nádrž Římov s úpravnou vody v nedalekém Plavu, která zásobuje více než polovinu domácností v kraji.
„Další je úpravna vody na Otavě v Písku, ta je daleko více závislá na proměnách počasí. S tím souvisí velmi silně kolísající kvalita,“ doplňuje Porcal. Třetím sledovaným místem je malá úpravna na vodní nádrži Karhov nedaleko Studené na Jindřichohradecku.
Právě úpravnám vody by měl současný výzkum nejvíc pomoci. Zatímco do začátku 90. let nebylo třeba římovskou vodu v tomto ohledu nijak zásadně upravovat, od konce dekády se hodnoty koncentrace organických látek neustále zvyšují.
V posledních letech se dostávají až na dvojnásobek povoleného limitu. To samozřejmě zvyšuje náklady na čištění vody. V některých případech by v budoucnosti bylo dokonce třeba sáhnout k nákladným přestavbám.
„Chtěli bychom být schopní podle výsledků výzkumu předpovídat vývoj, abychom dali možnost provozovatelům úpraven mít adekvátní data. V případě Písku je třeba vychytat roční kolísání koncentrací a připravit na to provoz. Úpravnu na Karhově čeká pro změnu rekonstrukce, a my musíme říci, jakým způsobem bude třeba zařízení vylepšit,“ popisuje stěžejní cíl projektu Porcal.
Výsledkem práce vědecké skupiny má být manipulační řád pro jakékoli vodní nádrže, což se má týkat i Římovské přehrady.
„Právě v ní máme různé odběrové hloubky. Voda má v různých patrech jinou hustotu, takže je zde možné díky tomu odpouštět vodu s vyšší koncentrací a k úpravě použít tu vhodnější,“ doplňuje Porcal s tím, že chystaný projekt pomůže i se zachytáváním vody v jarním období, kdy jsou koncentrace organických látek nejnižší.
