To, co dnes budují v Jordánu, aby šla nádrž vypouštět, měli předci Tábořanů vymyšlené už před stovkami let. Archeologové v hrázi objevili historické výpustní zařízení, kterým se regulovala výška hladiny v Jordánu. Dnes rybník nemá výpust, a právě proto ji město staví spolu s odbahněním za 460 milionů korun.
"Jedná se o další unikátní nález, který dokládá řemeslný um našich předků. Dřevěná výpust je tvořena soustavou trojice vodících hranolů či trámů, kterými se přes systém ložisek a šoupat ovládaly uzávěry výpusti," popsal manažer odbahnění rybníka Jordán Karel Hotový.
Nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě byla vypuštěna naposledy v roce 1830. I přesto, že byla technická památka, k níž vedou dřevěné schody, celou dobu pod nánosem bahna a vodou, dochovala se ve velmi dobrém stavu. Poblíž zařízení objevili stavbaři další dvě výpusti opět v hrázi vedoucí pod kulturním domem Střelnice.
Podle historických pramenů měl mít Jordán šest výpustí. Nyní hráz a zařízení zkoumají archeologové, kteří se snaží rozklíčovat, v jakém období byly výpusti vybudované, protože Jordán byl založen v roce 1492, a jak přesně zařízení fungovalo. Archeologové jsou nyní na samém začátku průzkumu celého vypouštěcího zařízení.
"Nyní preparujeme v horní části okolo dřevěné konstrukce, už jsme odebrali i vzorky dřev a odeslali na prozkoumání a určení jejich stáří. K vlastní výpusti jsme se zatím ještě kvůli výšce hladiny bahna a sedimentu nedostali, čekáme, až to stavaři odtěží," popsal vedoucí archeologického průzkumu Rudolf Krajíc.
Průzkum celého zařízení je pro historii Tábora velmi důležitý. Archeologové věří, že jim odpoví na otázky, jak se voda z Jordánu před stovkami let dostávala do soustrojí a do města a zároveň i to, jak se měnily vlastní výpusti a jejich sestrojení.
Počasí nyní přeje vlastnímu odbahnění i budování štol na vypouštění nádrže. Vody přitéká do Jordánu minimum, čerpadla odčerpávají ze spodní části zbytky vody a bagry budují odvodňovací kanálky na dně nádrže. Vybagrované bahno nyní ukládají na meziskládku u loděnice a pod botanickou zahradou, kde vysychá a následně je odváženo na Sokolskou plovárnu. Odtud pak na skládku do bývalé pískovny Hůrka u Plané nad Lužnicí.
