Moderní nízkopodlažní vlakové soupravy mají za pár let vozit cestující po dvojici úzkokolejných tratích. Alespoň to plánuje vedení Jindřichohradeckých místních drah (JHMD), které hodlá nakoupit tři nové motorové jednotky. V současnosti mají nabídky od čínské firmy CRRC a švýcarské Stadler Rail.
Jindřichohradecká společnost se už loni v prosinci zavázala v dohodě s Jihočeským krajem, že nejpozději do roku 2024 oživí vozový park nízkopodlažními vozy s 80 sedadly, které umožňují i přepravu kol.
Pokud se JHMD s jednou ze zahraničních firem domluví, vyjde je investice dohromady na 370 milionů korun. Zkušební provoz plánuje společnost zahájit ke konci roku 2023.
„Budeme vypisovat výběrová řízení na nová vozidla. O zakázku se zajímají dva renomovaní výrobci. Jedním z nich je švýcarská firma, která se na výrobu úzkokolejných vozidel specializuje. Čínská CRRC je pro změnu největším výrobcem na světě,“ vysvětluje ředitel JHMD Boris Čajánek s tím, že oba dodavatelé se zaměřují i na ekologii.
Spor s Krajem Vysočina
Kromě nákupu vozů se ale JHMD věnují i dalším investicím. Například v Kamenici nad Lipou už letos začala rekonstrukce nádražní budovy, kam by se časem měla přesunout tiskárna jízdenek. Momentálně je hotová oprava čekárny a v budoucnu se počítá i s plynofikací nádraží, kde se stále používá uhlí.
Jenže další postup brzdí nedostatek peněz. Podle Čajánka je to hlavně kvůli tomu, že Kraj Vysočina odmítá hradit poplatek za použití dopravní cesty. „Podali jsme kvůli tomu stížnost k Evropské komisi,“ podotýká Čajánek.
Spor mezi společností a Krajem Vysočina přetrvává několik posledních let a týká se úhrady za prokazatelné ztráty na úseku mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní na Pelhřimovsku, která bývá každý rok dodatkem smlouvy o závazku veřejné služby. Ta má vypršet v listopadu roku 2024.
Společnost JHMDProvozuje úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně na Vysočině. Kromě tří parních lokomotiv má také tři motorové, dále osm osobních vozů a jeden nákladní. Podle výroční zprávy přepravila firma v loňském roce přes 158 tisíc cestujících. Obrat činil od července 2018 do června 2019 96 milionů korun s tím, že provozní zisk byl 6,2 milionu korun. |
Hejtmanství se ale ke sporu nechce vyjadřovat a odvolává se právě na zmíněnou smlouvu. „Myslím, že teď před námi stojí mnohem důležitější a naléhavější otázky, které musíme v kraji řešit. Nevidím v tuto chvíli žádný důvod, proč zasahovat do dosud platné smlouvy,“ vysvětluje hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS).
Jen v loňském roce dostala společnost na základě smlouvy od kraje 12,8 milionu korun. S vedením Jihočeského kraje se společnost zatím vždy na náhradě ztrát domluvila.
Kromě sporů s Vysočinou je v JHMD velkým tématem také koronavirus, který měl na letošní sezonu podstatný vliv. Jen v dubnu a květnu, kdy se po zimě cestující do vlaků opět vracejí, klesl počet najetých kilometrů na jihu Čech o více než třetinu.
Nejvíce cestujících ubylo právě v dubnu – o 82 procent, v říjnu pak byl úbytek poloviční. Na druhou stranu, v červenci jich přibylo o dvě a půl procenta, na necelých 34 tisíc.
Opravili lokomotivu z roku 1898
Kromě plánů na rozšíření vozového parku se cestující letos opět dočkali provozu dvojice parních lokomotiv.
„Ukázalo se, že máme věrné návštěvníky. Sice jsme museli zvednout cenu jízdenek, ale v hlavním parním provozu ani tak nebyl žádný propad. Zvláštní ale byl přesun ze skupinové do individuální turistiky,“ připomíná Čajánek s tím, že od příštího roku bude možné koupit jízdenky ve speciální aplikaci.
Není to však jediná novinka – po opravě totiž na tratě vyjede i jeden z nejstarších strojů v Česku, který byl vyrobený v roce 1898. Na koleje by se parní lokomotiva typu U37, takzvaná Krausska, měla vydat nejspíše o Velikonocích. Do depa zamířila už v roce 2017 kvůli závadě parního kotle. Zde ji technici kompletně rozebrali na několik tisíc dílů. Pět procent pak museli dodat zcela nových.
Kromě repasovaného kotle se největší zásahy týkaly komínu, ten původní totiž zrezivěl. Technici JHMD se třeba museli naučit odlévat nápravová ložiska, která si sami vyráběli. Soběstačnost při opravách se týkala téměř všech součástí lokomotivy, kromě kompresoru nebo armaturní hlavy, jež bylo nutné převézt ke specialistům.
