Je jim mezi 17 a 19 lety, každý má jiné zájmy a představy o budoucím povolání. Ale jedno mají společné. Pocházejí z Ukrajiny a studují na jazykové škole Rener Education v Českých Budějovicích.
„Poznali jsme se až tady v Čechách. Jsme tu teprve půl roku, učí nás jazyk a pomáhají nám se začleněním,“ vysvětluje Nikita Levenko.
Po absolvování ročního studia postoupí dál na vysoké školy napříč Českou republikou. Nyní jsou rádi, že jsou v bezpečí. Zároveň ale nechtějí jen přihlížet, a tak pomáhají například s výukou dětí, které před válkou utekly na jih Čech.
„Věděla jsem, že lidé potřebují pomoc. Paní Tamara z naší školy nám napsala, že do Hluboké nad Vltavou přijely děti, které potřebují pomoc s výukou. Tak jsme hned souhlasili, že pomůžeme,“ vysvětluje Oleksandra Snitsaruková a dodává, že má s výukou dětí zkušenosti, protože má hodně sester.
Nápad se zalíbil i další studentce Janě Filipenko, která má na starost nejmenší děti. „Učím je čtyři předměty – matematiku, ukrajinštinu, přírodovědu a čtení. Dětem se tu moc líbí, a tak o válce nemluví. Za to jsem moc ráda,“ doplňuje.
Starší děti chtěly poznat češtinu hned druhý den školy. „Zajímaly je všechny podrobnosti o České republice. Seděly potichu a psaly si poznámky. Chtějí se naučit i jazyk,“ vypráví nadšeně Oleksandra, která pomáhá s výukou každý den ve volném čase.
Na jazykové škole v Českých Budějovicích se vzdělávají kromě ukrajinských studentů také děti z Kazachstánu a Ruska.
„Rozumíme jeden druhému a chápeme, že každý z nás má nějaké problémy. Všichni věříme, že bude líp,“ popisuje Nikita. „Tato doba je těžká nejen pro nás Ukrajince, ale i pro naše spolužáky z Ruska, kteří s válkou nesouhlasí,“ navazuje Oleksandra. Cítí, že musí jeden druhého podporovat.
Zprávy z domova mají přes vojáky
Pomoc uprchlíkům nabízejí i spolužáci z Ruska. Hlavní problém však je, že spousta Ukrajinců neumí rusky a platí to i opačně. „Teď jsou nejvíce potřební lidé, kteří umějí dobře náš jazyk. Proto se nemohou zapojit tak, jak by chtěli,“ vysvětluje Nikita a dodává, že jsou ochotni s čímkoliv pomoci a s válkou v žádném případě nesouhlasí.
Než odjeli do Česka, nic nenasvědčovalo tomu, co se za pár měsíců stane. „Všechny příbuzné i kamarády máme na Ukrajině. Jsme s nimi v kontaktu, ale v některých oblastech mají problém s internetem, tak je složité se s nimi spojit. Někde nefunguje ani telefon. Hodně informací se k nám dostane přes naše vojáky. Ti například natáčejí videa a informují nás o situaci. To nám moc pomáhá, protože vidíme, že za nás všechny budou bojovat až do konce,“ cení si Oleksandra.
Díky spojení s vojáky vidí, že jsou informace v českých mediích pravdivé. „Ještě jsem neviděla žádnou dezinformaci. To máme ověřené. Ale velký rozdíl je například v novinách, které vycházejí v Rusku. Tam je spousta lží,“ potvrzuje Oleksandra.
Kdyby nezačala válka, plánovali do budoucna zůstat v Česku. Nyní se jim priority mění.
„Nejde jen o budovy a města, ale budeme muset znovu vybudovat i ekonomiku. Když vystudujeme, můžeme se na Ukrajinu vrátit a založit například nějakou firmu, kde budou moci lidé pracovat. To bude důležité,“ má v plánu Nikita.
„Myslím si, že se náš národ hodně změnil. Nyní držíme všichni pohromadě. Moje babička farmaří, a tak rozdává potřebným brambory. Další má restauraci a zdarma roznáší obědy. Každý pomáhá, jak může,“ dokládá hrdě Oleksandra.
Kromě pomoci musí ale zvládat i svoje studium, aby se dostali na vysoké školy. „Každého studenta dobře známe. Jsme škola rodinného typu. Každé ráno vstávám a dostávám zprávy od všech rodičů našich žáků, převážně tedy maminek, jestli jsou všichni v pořádku. Ale také jak to vypadá u nich. Máme tu realitu přímo z první ruky,“ popisuje jednatelka školy Tamara Marachovska, která žije v České republice 15 let.
V pomoci budou dál pokračovat. Například 2. dubna uspořádají charitativní ples. Dále má vedení školy v plánu pořádat výuku zdarma pro uprchlíky. A to jak pro děti a studenty, tak i pro dospělé. Začne 21. března. „Zájemci o studium nebo jinou pomoc se s námi mohou spojit přes stránky školy Rener Education, kde naleznou kontakt,“ vzkazuje Marachovska.
