Ukrajinci také vedení Motoru Jikov doporučili své příbuzné a známé, kteří by chtěli v Česku pracovat.
„My pak některé z nich vybereme, vytipujeme a přihlásíme do programu. Díky němu se pak urychlí zařízení povolení pro práci v Čechách. Samozřejmě to musí být zkušení lidé s praxí, které není tak těžké zapracovat do výroby,“ vysvětluje Iva Fantyšová, ředitelka pro personalistiku.
První z nich přivítala firma letos v březnu. „Celkem jsme jich přihlásili 30. Doposud jich nastoupilo šest a v září asi přijdou další. Ti ostatní by se měli přidat do konce roku,“ uvádí Fantyšová. Většina Ukrajinců tady nastupuje na pozice slévač nebo obsluha obráběcích strojů.
Motor Jikov není jediný, kdo se projektu Režim Ukrajina zúčastní. Jižní Čechy patří v počtu žádostí mezi absolutní špičku vedle krajů Plzeňského, Zlínského a Vysočiny. Během prvního roku fungování vyřídila Hospodářská komora České republiky 1 023 žádostí na 6 404 pracovníků. Jihočeská pobočka se na těchto číslech podílela ke včerejšímu dni vyřízením 186 žádostí na 925 pracovníků.
„My jsme žádost podali v září a první lidé nastoupili v březnu, což je docela dlouhá doba. Proces by mohl být o něco rychlejší, i když za to samozřejmě zčásti mohou také uchazeči,“ hodnotí Fantyšová.
Zvažují zapojit do projektu Srby
Zaměstnance z Ukrajiny si v podniku pochvalují a problémy s nimi nemá vedení ani kolegové. „Komplikací je třeba jazyková bariéra. I to se ale dá vyřešit, zařizujeme jim kurzy češtiny. Navíc to mají jednodušší v tom, že bydlí u rodinných příslušníků. Určitě se to hodí, jsme za ně rádi,“ říká Fantyšová.
Právě s ubytováním většinou žádné problémy nejsou. „Režim Ukrajina má totiž jasná pravidla, kdy jedno z nich je povinnost zajistit budoucímu ukrajinskému zaměstnanci předem ubytování a doklad o tom v ověřeném formátu doložit při pohovoru. Veškeré podrobnosti a návod pro zájemce je na webu Jihočeské hospodářské komory,“ radí Klára Velíšková, asistentka ředitelky Oblastní kanceláře České Budějovice. Přihlášení už vytipovaného člověka stojí pár stovek korun.
Oproti některým částem republiky, kde se často řeší konflikty s dělníky z ciziny, jsou na tom jižní Čechy dobře. „O ničem takovém nevím. Ve zprávách, které vydávám, nepociťuji nárůst podobných událostí,“ říká mluvčí českokrumlovských policistů Lenka Pokorná.
Na Krumlovsku je i Kaplice, kde se dá najít celkem 16 národností. „Právě Ukrajinci jsou nejvíce přizpůsobiví. Jsou vděční za to, že se tady mohou usadit a žít. Nemůžu proti nim říct nic špatného. Vždycky někdo vybočí, ale tak to zkrátka bývá. Obyvatelé města si na ně nestěžují. Pro mě je to skupina lidí, kteří tady chtějí žít, pracovat a přizpůsobit se,“ popisuje své zkušenosti starosta Petr Talíř. Kdyby byl proces získání pracovníků z Ukrajiny snadnější, mohlo by jich podle něj přijít klidně ještě víc.
K tomu možná v budoucnu dojde. Hospodářská komora zvažuje, že do projektu Režim Ukrajina zapojí například i Srbsko. Potenciál země má.
„Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Kvalifikaci řady z nich by mohly využít české podniky,“ uvedl na webu Hospodářské komory člen dozorčí rady Miroslav Mühlböck.
Komora nyní zvažuje možnosti na jednotlivých ministerstvech. „Zda budou nově zařazováni také Srbové, závisí na rozhodnutí vlády. Její stanovisko ale neumíme předvídat,“ vysvětluje Velíšková z Jihočeské hospodářské komory.
Zájem ze strany podniků se dá očekávat i nadále. Nezaměstnanost je v regionu dál nízká. V červenci stoupla na 2,8 procenta, což je o desetinu více než v červnu. Bez práce bylo 13 270 lidí. V porovnání s loňským červencem je nezaměstnanost na jihu Čech o 1,2 procentního bodu nižší.
Úřady práce evidovaly v červenci o 332 více uchazečů o zaměstnání než v červnu. V porovnání s loňským červencem jich naopak ubylo o 4 287. Počet volných míst v celé republice i nadále roste, v červenci přesáhl číslo 188 tisíc.
