Strakoničtí školáci včetně Tomáška byli 30. září na fotbalovém zápase Sparta -...

Strakoničtí školáci včetně Tomáška byli 30. září na fotbalovém zápase Sparta - Glasgow Rangers. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Chlapec ze Strakonic, jehož maminka zůstává v kómatu, má novou rodinu

  • 28
K lepšímu se snad obrací životní příběh desetiletého školáka, který po autonehodě matky skončil v dětském domově. Nyní se ho ujala rodina pěstounů, kteří jsou navíc chlapcovi příbuzní. Jeho bývalá třídní učitelka je spokojená, že se bude vídat se spolužáky, s nimiž chodil do školy ve Strakonicích.

Když vyrazil desetiletý chlapec, říkejme mu třeba Tomáš, se svou třídou a učitelkou Janou Rohovou ze Strakonic na konci září na zápas Evropské ligy Sparty se skotskými Rangers FC na pražskou Letnou, zářily jeho oči radostí. Za jeho nadšeným výrazem ale nestála jen možnost vidět naživo fotbalisty Sparty, jíž je velkým fanouškem. Pro malého chlapce ten den znamenal hlavně shledání s dětmi a ženou, kteří mu byli v nejtěžších chvílích jeho života největší oporou.

Na Tomášův příběh upozornila právě Jana Rohová letos na jaře. Chlapec, kterého od první třídy učila, prožíval dětství jen s maminkou. Jiné příbuzné neznal, otec o něj nejevil zájem.

Matka ho ale kvůli špatné sociální situaci musela před více než rokem umístit do dětského centra ve Strakonicích, kde ho pravidelně navštěvovala. Když už to vypadalo, že budou znovu spolu, přišla další rána. Maminka po autonehodě upadla do kómatu. Její šance na uzdravení jsou minimální.

Jedinou rodinou tak pro chlapce v tu chvíli zůstala Jana Rohová a spolužáci. I o ně ale přišel poté, co se musel z dětského centra odstěhovat do několik desítek kilometrů vzdáleného dětského domova. Třídní učitelka začala za svého žáka bojovat.

Jejím cílem bylo, aby mohl jít do pěstounské rodiny, ideálně ve Strakonicích, a dál navštěvovat školu, na níž byl zvyklý.

„Poté, co se odstěhoval do dětského domova, se děti ještě učily při distanční výuce, a tak byl pořád alespoň na dálku s námi. Když ale padla omezení, musel Tomášek nastoupit do nové školy při dětském domově,“ vzpomíná učitelka, která o letních prázdninách chlapce navštěvovala a současně urgovala úřady, aby mu pomohly najít náhradní rodinu. To se podařilo, jenže chlapec sám uvedl, že už jinam nechce.

Maminku má v kómatu, ale k pěstounům nechce. Chlapec doufá, že se vrátí domů

Na sklonku prázdnin pak přišel o to větší šok, když zavolala Rohová do dětského domova, aby si domluvila další návštěvu. Zjistila, že Tomášek už tam není. Později se dozvěděla, že přešel do pěstounské rodiny.

Kam a kdo jsou lidé, u nichž chlapec žije, jí úřady neřekly. „Ani nemohly, nejsem Tomáškova příbuzná. Doufala jsem a věřila, že se dostal do dobré rodiny, kde bude spokojený. Jen jsem se v té době obávala, že už spolu nebudeme v kontaktu,“ vypráví Rohová.

Napsala proto pěstounům dopis a požádala sociální pracovnice o jeho předání. Pár dní žila v napětí, a pak jí přišla zpráva na sociální síti. K jejímu překvapení a velké radosti to byl sám Tomášek.

„Psal, že se má dobře, poslal mi kontakt na svou pěstounku,“ vypráví učitelka a i po měsíci je v jejím hlase znát dojetí.

Pak už věci nabraly rychlý spád a dnes je jasné, že příběh má opravdu šťastný konec.

„S pěstouny jsem se setkala, jsou to velmi milí, vstřícní lidé. Dohodli jsme se, že Tomášek nás bude moct ve škole navštěvovat a také se třídou bude moct jezdit na akce. Tou první byl právě zápas Sparty. A úžasné je hlavně to, že rodina, v níž dnes žije, je z řad jeho příbuzných,“ říká Jana Rohová s radostí, že boj za chlapce měl smysl.