Zadržet vodu v krajině je po loňském suchu jedním ze společných klíčových úkolů ochránců přírody i zemědělců. Pomáhá jim v tom i obnova šumavských rašelinišť a dalších mokřadů, které nevhodným způsobem odvodňovali hospodáři v minulém století.
Vzkřísit rašeliniště na Šumavě se odborníci pokoušejí od roku 1999. Zatím se jim podařilo znovu zavodnit přes 600 hektarů dříve poškozených lokalit. Letos se správa národního parku pokusí na obnovu získat téměř 140 milionů korun z evropského dotačního programu Life.
Obnova rašelinišť na ŠumavěSpráva NP Šumava s nimi začala v roce 1999 a dosud se podařilo obnovit zhruba 600 hektarů. Nejdřív se zaměřovala na záchranu nejcennějších stanovišť, v posledních letech nabývá na významu snaha o zadržení co největšího množství vody, což má význam při prudkých deštích i v období sucha. |
„Díky penězům z programu Life by se mohlo podařit obnovit dalších 1 600 hektarů rašelinišť. Navíc za mnohem kratší dobu. Žádost budeme podávat v září,“ řekl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Mezi rašeliništi vytipovanými k revitalizacím nebude chybět ani to u Vlčích Jam blízko hraničního přechodu Strážný, kde se rašelina průmyslově těžila.
„S Lesy České republiky jako majitelem území se nám podařilo dohodnout obnovy rašelinišť na pravém břehu Lipna. Z dalších známých míst by měla být do programu zařazena rašeliniště v okolí Filipovy Huti, na Stožecku nebo v okolí Českých Žlebů,“ vypočítala vedoucí programu Iva Bufková.
Pokud park se žádostí uspěje, mohl by začít čerpat peníze už v příštím roce. Jednotlivé práce bude zadávat prostřednictvím soutěží dalším podnikatelům. „Díky tomu po dobu pěti let nabídneme hodně pracovních míst,“ slíbil Hubený.
Vracejí se vzácné rostliny
Prohloubení a napřímení vodních toků, které se v minulosti na Šumavě intenzivně provádělo, mělo efekt v podobě rychlého odtoku vody a vysoušení vzácných stanovišť. Obnova mokřadů a návrat potoků do původních mělkých a meandrujících koryt má za cíl obnovení biotopů pro vzácné rostliny a živočichy, ale také zadržení vody.
Kromě samotné obnovy bude možné peníze z grantu využít i na sledování revitalizovaných míst v následujících letech. I to se zatím daří jen částečně. Přesto je jasné, že projekty přinášejí své výsledky. Už několik měsíců po provedených zásazích jsou rašeliniště schopná zadržovat více srážek a hladina podzemní vody stoupá často i o desítky centimetrů.
Plánovaná „pětiletka“ intenzivních revitalizací by tak měla pomoci zadržet na Šumavě miliony kubíků vody. Na některá místa se navíc po jejich opětovném zavodnění vrátily i ohrožené druhy rostlin.
„Před několika lety bych si ještě netroufla něco takového tvrdit, ale příroda dovede lepší podmínky rychle využít a objevují se i druhy opravdu vzácné, které se většinou vyskytují jen na dříve neporušených stanovištích,“ dodala Bufková.
