Populace v Jihočeském kraji – stejně jako ve zbytku republiky – také opět o něco zestárla, průměrný věk je zde 43,2 roku, zatímco ve zbytku republiky je to v průměru o půl roku méně.
Při podrobnějším pohledu na hlavní věkové skupiny nelze přehlédnout výrazný úbytek obyvatel v produktivním věku, tedy mezi 15 a 64 roky. Oproti údajům z období před deseti lety chybí téměř 40 tisíc lidí, což je devět procent z celkového počtu.
„Je to ovlivněné snížením porodnosti v 50. letech minulého století a zejména pak začátkem tisíciletí. Projevuje se na tom rovněž demografický vývoj v čase,“ vysvětluje Irena Votrubová z jihočeské pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Právě to je vidět hlavně na obrovském nárůstu počtu seniorů ve věku 65 let a více, jichž je nyní o téměř 35 procent více. „Souvisí to především s přechodem silných poválečných ročníků do seniorské kategorie nebo kvalitnější lékařskou péčí. Může v tom hrát roli i to, že lidé v důchodu se stěhují z měst na chaty a chalupy v jižních Čechách. I to se odráží na vyšším průměrném věku obyvatel kraje,“ doplňuje Votrubová zajímavý postřeh.
Výrazně také přibylo dětí do 15 let, kterých je v kraji o deset tisíc více. Může za to především zvýšení porodnosti po roce 2006, kdy na svět začali přicházet potomci takzvaných Husákových dětí narozených v 70. letech minulého století. Na celkovém počtu obyvatel v kraji se podepisuje rovněž migrace, díky níž lidé na jihu Čech spíše přibývali.
Ukrajinci si vozí celé rodiny
To se lehce odráží také na počtu cizinců, kteří na jihu Čech dlouhodobě pobývají. V loňském roce jich bylo okolo 21 tisíc, na rozdíl od roku 2011, kdy jich bylo asi 18 tisíc. Výrazně se však proměnila jejich skladba, například Ukrajinců je v regionu bezmála dvakrát více, tedy šest a půl tisíce. Také Vietnamců je zde přes tři tisíce, což je o polovinu více než v předchozím srovnání.
„Co se týká Ukrajinců, ti jsou tady z velké části právě proto, že tu pracují. Už tu ale s sebou často mívají vlastní rodiny a velmi podobné je to také se Slováky, kteří jsou stále druhou největší menšinou v regionu. Na druhou stranu Vietnamci jsou zatím velmi málo zastoupeni ve firmách. Často zde podnikají, a pokud jsou zaměstnaní, tak většinou v rodinné firmě,“ připomíná ředitel jihočeské hospodářské komory Luděk Keist.
Podle něj je hlavním důvodem rostoucího počtu Ukrajinců nedostatek domácí pracovní síly.
„Spousta Jihočechů také dělá v Bavorsku a Rakousku, což regionálnímu pracovnímu trhu moc nepomáhá. Navíc se ukazuje, že zahraniční zaměstnanci jsou celkem spolehliví, nejsou třeba ani moc nemocní. Nejlepší zkušenosti jsou v tomto ohledu právě s Ukrajinci,“ potvrzuje Keist.
Nejnovější statistiky také ukazují jasný trend, kdy nejen v Jihočeském kraji rapidně přibývá mužů i žen, kteří nejsou v manželském svazku. Svobodní muži navíc tentokrát poprvé převažují nad ženatými. K podobnému poměru zřejmě časem dospějí i ženy, pokud se společenský vývoj nijak zásadně nezmění.
„Současná situace zřejmě souvisí s tím, že pro část populace již není důležité mít svazek podložený úředně. Mohla se na tom projevit také vládní opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií, kdy bylo pořádání sňatků velmi výrazně omezené a docházelo k jejich odkladům,“ nabízí vysvětlení Votrubová.
Přibylo lidí s titulem
O více než třetinu vzrostl na jihu Čech také počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Momentálně je v kraji s bakalářským nebo vyšším dosaženým vzděláním přibližně 80 tisíc lidí. O 30 procent klesl počet osob, jež mají pouze základní vzdělání, těch je nyní necelých 68 tisíc. V porovnání s ostatními regiony se Jihočeský kraj v otázce vzdělání řadí spíše k průměru.
„Vyšší míra vzdělanosti souvisí s celospolečensky větším důrazem na dosažené vzdělání. Mladí lidé také mají na výběr mnohem širší škálu vysokých škol, zejména soukromých. Do toho vstupuje i nemalá skupina obyvatel, která si doplňuje vysokoškolské vzdělání již v pracovním procesu,“ dodává Votrubová s tím, že vyšší nároky na vzdělání mohou klást i zaměstnavatelé.
I kvůli pandemii koronaviru se formuláře pro loňské sčítání lidí vyplňovaly hlavně online formou. I nadále však zůstala zachovaná možnost vyplnil papírový dotazník.
„Potěšilo nás, že plných 85 procent obyvatel se sečetlo elektronicky a listinné formuláře se staly spíše doplňkovou formou. Statistici také v maximální míře využili data z registrů státní správy, aby dotazované zatížil co nejméně,“ říká Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
