Ve čtvrtek se případem začal zabývat táborský okresní soud. Zdejší podnikatel Stanislav Snášel už byl odsouzen za podvod při sjednávání úvěru při stavbě seniorského domu na Husově třídě v Českých Budějovicích.
Zatajil, že již dluží 30 milionů. Úvěr 269 milionů nakonec ani nesplatil. Neuhradil ani za část stavebních prací. Jeho firma L. a S. Tábor skončila s miliardovým dluhem v konkurzu.
Krajským soudem byl poslán na osm let vězení, pražský vrchní soud trest zmírnil na rok a půl. Snášel si nakonec neodseděl ani rok a byl podmínečně propuštěn (více čtěte zde).
Trojice nyní stojí před soudem kvůli zmizelým kaucím a také dopisům, které jejich společnost Senior Resort rozeslala klientům Senior domu. V nich po důchodcích požadovali úhradu údajného dluhu za nájemné. Hrozili jim i exekutorem. Dopisy adresovali také již zemřelým klientům. Jen četba seznamu poškozených u soudu vydala na několik minut.
Snášel hází vinu na společníky
"Vůbec nevím, z jakého důvodu tu dnes stojím. Ukažte, co jsem sepsal a co jsem podepsal," vyzýval soud Snášel. Ten několikrát obviňoval státní zástupkyni Alenu Peškovou, že lže. Soudce ho i kvůli tomu napomínal. "Je to celé vykonstruované a někdo si na tom chce udělat kariéru," tvrdil u soudu podnikatel.
Vinu tak v podstatě "hází" na své společníky Karla Berku a Martina Harta, kteří byli ve vedení Senior Resortu. Právě ti jsou pod výhružnými dopisy podepsáni. Ti ovšem tvrdí, že firmu fakticky řídil Snášel, který byl akcionářem a předsedou dozorčí rady.
"Všechno dělal sám, rozhodoval, které faktury se budou platit a které ne," uvedl Hart při výslechu na policii. I tah s dopisy přičítá na vrub Snášelovi.
"Dopisy jsem podepsal. Snášel mi ale řekl, že pokud bych to neudělal, mohlo by to být posouzeno jako poškozování svěřeného majetku," vypověděl předseda představenstva Hart. "Věřil jsem mu, neměl jsem v úmyslu z někoho vylákat peníze," hájil se.
Snášel: Účetnictví bylo v pořádku
Podnikatel Snášel, který byl v minulosti po Táboře známý životem na vysoké noze a zálibou v luxusních autech, působil u soudu velmi sebejistě. Sám sebe dokonce postavil do role poškozeného.
Jeho firmy prý fungovaly než "se do toho implementovaly některé živly". Senior Resort na začátku roku 2012 skončil nakonec v insolvenci, firma neplatila mzdy zaměstnancům, za teplo a hrozilo, že celý domov pro seniory bude odpojen od energií.
Senior Resort měl však podle Snášela účetnictví v pořádku a kauce, které společnost vybírala od důchodců byly prý po celou dobu v trezoru v sídle firmy. Údajně jak ukládá zákon. Jenže do 31. října 2011 měly být peníze na zvláštním účtu. "Tam ale nikdy nebyly, protože žádný takový účet neexistoval," řekla MF DNES okresní státní zástupkyně Alena Pešková.
Firma Senior Resort měla pouze jediný účet, ze kterého však Snášel s Berkou průběžně vybírali hotovost.
"Bylo to pro potřeby podnikání," vysvětlil Snášel u soudu. Dohromady se takto vytratilo z účtu společnosti během tří let několik desítek milionů korun. "Peníze jsem vybíral, nechybí však ani koruna," uvedl podnikatel.
Necelé tři miliony v igelitové tašce
Z výpovědí Berky a Harta je navíc zřejmé, že v trezoru kauce patrně nikdy nebyly. Záhadně se objevily až v době, kdy případ vyšetřovala policie. Podle Snášela je ale vše v pořádku.
"Kauce jsme odevzdali na policii. Nikdy jsme na ty peníze nesáhli, byly plně k dispozici. Nikomu nevznikla škoda," argumentoval Snášel.
To ovšem také není tak úplně pravda. Hart na policii odevzdal 2,7 milionu v igelitové tašce. Mělo to být přitom o necelý milion víc.
"Kde peníze byly, nevím. Myslel jsem, že byly na účtu. Tu tašku mi přinesl Snášel, ať je vydám policii," vysvětlil původ záhadné igelitky Hart.
Snášel se v tomto případě stylizoval do pozice obránce seniorů a požadoval, aby obsah igelitky byl důchodcům vydán. "Vraťte těm chudákům peníze, které držíte," vyzval policii. "My, obyčejný lidi, nemáme krytí a stojíme tu před soudem kriminalizovaný," podivoval se.
Soud se bude případem zabývat znovu v 13. února 2014.
