Silon pokračuje v odkazu Wichterleho, zakládá nové výzkumné centrum

  • 2
Je to už 110 let, co se narodil Otto Wichterle – český vědec, vynálezce kontaktních čoček a syntetického materiálu zvaného silon. A právě toto polyamidové vlákno dalo název společnosti, která se v Plané nad Lužnicí na Táborsku zabývá výrobou specificky upravených umělých hmot, takzvaných kompaundů.

Výročí narozenin Otto Wichterleho společnost využila k představení plánů na založení vlastní firmy Silon R&D zabývající se výzkumem a vývojem kompaundů.

„Pan Wichterle se v Silonu podílel na zavádění výroby takzvaných umělých vláken na bázi polyesteru. Využívaly se hlavně v oblasti konfekce, ale také jako spotřební materiál pro rybáře. Už zde sice silon nevyrábíme, ale produkujeme nové materiály s unikátními vlastnostmi za využití moderních trendů,“ vysvětluje vedoucí Silon R&D Martin Sedláček.

Výzkumu nových materiálů a jejich následnému vývoji tak má napomoci nové centrum, jež chce Silon otevřít na začátku ledna příštího roku. Pracovat v něm má prozatím šestnáct zaměstnanců, z nichž deset se bude podílet přímo na výzkumu a vývoji nových materiálů. Zbylých šest bude v poloprovozu, který má za úkol otestovat vlastnosti nových materiálů ve větším měřítku.

STO OBJEVŮ: Za čočky je celý slabozraký svět vděčný českému vědci

Motivací společnosti Silon k vyčlenění nové divize v podobě centra je zejména snaha o snížení emisí oxidu uhličitého jako jedné z hlavních složek skleníkových plynů.

„Budeme se zabývat také dalším využitím materiálů po skončení jejich životnosti a zároveň budeme ve výzkumném oddělení sestavovat studie zabývající se vlivem našich materiálů na životní prostředí,“ popisuje Sedláček.

Jedním z cílů nového centra bude také snaha kombinovat anorganické s organickými materiály na bázi polyetylenu nebo polypropylenu. Už nyní společnost používá k výrobě například škrob nebo celulózu.

„Jeden z kompaundů by navíc měl obsahovat například kávovou sedlinu. Snažíme se je zapojovat v souladu se světovým trendem používání biomateriálů v plastových kompozitech a podpořit tím cirkulární ekonomiku,“ doplňuje Sedláček.

Podobné aktivity doposud provádí Silon ve svém závodě v Plané. Motivací k rozšíření výzkumu a vývoje je také snaha poskytnout své kapacity dalším zákazníkům.

„K tomu ale potřebujeme dostatečně zařízené laboratoře. Proto jsme tři kompletně zrekonstruovali a můžeme v nich komplexně pokrýt výstupní kontrolu těchto materiálů. V laboratořích jsme schopní vyvíjet i nové měřicí metody či analyzovat zákaznické vzorky,“ jmenuje Sedláček.

Nejvíc zájemců o vytváření nových materiálů je z oblasti automotive, stavebnictví nebo energetického průmyslu, kde je dopad na produkci skleníkových plynů velký.

Silon dávno není jen symbol punčoch, říká šéf průmyslové firmy

„V určitých oblastech jsme světovou jedničkou nebo zásadním dodavatelem a řada firem se bez nás neobejde. I kvůli tomu posilujeme svou pozici na trhu, aby nás konkurence nepředběhla. Musíme tedy každé dva roky přicházet s nějakou novinkou,“ vysvětluje výkonný ředitel Silonu Šuchrat Saidov o motivaci, proč Silon R&D v Plané vzniká.

Loni v létě se navíc firma zbavila divize Tesil Fibres, která vyrábí vlákna. Podle Saidova se tak vedení Silonu rozhodlo kvůli většímu zaměření na technické kompaundy, které vyrábějí už roky. Dalším krokem firmy by mělo být rozšíření závodu v americké Atlantě.