Jedni ji zatracují, jen co ji spatří na poli. Pro druhé je to jedna ze základních plodin, která už má své pevné místo v české krajině. Asi žádná jiná široce pěstovaná rostlina nevzbudila v minulých letech tolik emocí jako řepka.
Loni ale žlutých květů na jihočeských polích razantně ubylo, pěstovala se na 36,6 tisících hektarech, nejméně za posledních 15 let.
„Loni se výměra ploch osetých řepkou v celém Česku snížila přibližně o sedm procent. Zaznamenali jsme u ní také enormně nízké výnosy, poměrně slušně je ale kompenzovala úroda ostatních olejnin, jejichž plochy tuzemští zemědělci rozšířili,“ komentuje loňský propad krajská ředitelka agrární komory Hana Šťastná.
Méně řepky v uplynulém roce pěstovali například v Zemědělském družstvu Třebonín v Dolním Třeboníně na Českokrumlovsku.
„Je to ale spíše kvůli tomu, že nám obecně ubývá orná půda. Aby nám vycházely osevní postupy a dodržovali jsme agronomické cykly, museli jsme snížit i plochu, na které pěstujeme řepku. Ubyly nám i další plodiny, řepka mezi nimi nijak nevybočuje,“ vysvětluje předseda družstva Jan Rytíř.
Velká část zemědělců pěstuje řepku jako takzvanou předplodinu, která se před setím hlavní plodiny zaorává do země. Tím se půda dokáže obohatit a více zúrodnit.
Už jenom z tohoto důvodu se dá očekávat, že propad nebude dlouhodobý, což potvrzují i sami pěstitelé.
„Nemyslím si, že by výměra klesala kvůli ekonomickým důvodům, rozhodně není naší snahou produkci postupně utlumovat. Spíše to je způsobené vývojem osevního postupu a v dalších letech bude výměra opět růst,“ myslí si Petr Pokorný, předseda Zemědělských služeb Dynín ve stejnojmenné obci na Českobudějovicku.
Cenu ovlivňují boje na Ukrajině
Podle něj je v Evropě momentálně po řepce obrovská poptávka. Aktuální cena za tunu této plodiny se pohybuje až u hranice 22 tisíc korun, zatímco v loňském roce byla přibližně poloviční.
„Kdo bude řepku sklízet v dohledné době, může si stále bez potíží říci o 19 tisíc za tunu. Hodně se ale na výsledné ceně podepisují také dražší vstupy, zejména pohonné hmoty a hnojiva,“ připomíná Pokorný.
Hlavním důvodem zdražení řepky i dalších plodin je momentálně válka na Ukrajině. Také ceny dalších zemědělských komodit kvůli ní vylétly až ke dvojnásobku. Ukrajina je totiž jedním z největších producentů obilnin či olejnin, ročně se jich zde vypěstuje až 35 milionů tun. Většina z nich míří do jihoevropských přístavů.
„Jenže to skončilo a státy okolo Středozemního moře skupují zásoby ze střední Evropy, aby svou bilanci do nadcházející sklizně vyrovnaly. Pokud bude válka dále pokračovat, tak se na Ukrajině řada plodin nezaseje. Máme také strach, že se velká část obilovin včetně řepky v létě ani nesklidí,“ pokračuje Pokorný.
Částečné obavy z omezování produkce panovaly také kvůli zrušení povinnosti přimíchávat biosložky do pohonných hmot.
„S její výkupní cenou to ale nijak nezamávalo, tu určuje hlavně globální poptávka, která je momentálně extrémní. Navíc produkce naší řepky z více než poloviny slouží k výrobě potravinářského oleje a také k produkci krmiv pro hospodářská zvířata,“ říká Šťastná.
Za pravdu jí dává také Rytíř z třebonínského družstva, podle něhož se rozhodnutí vlády na odbytu ani produkci nijak neprojeví.
„Pro nás to v podstatě nic neznamená, protože o řepku mají zájem firmy z potravinářského průmyslu. Na trh zkrátka patří a bude tam i nadále. To by jedině musel přijít celoevropský zákaz,“ vysvětluje Rytíř, podle kterého musí řepka na jihočeských polích alespoň jako předplodina zůstat.
Biologové by přivítali omezení
Jako nerozumné by snahy o její odstranění z polí vnímala také Šťastná, podle níž se řepka v našich končinách pěstuje už 200 let.
„Poměrně dobře se vypořádává s nepříznivými klimatickými podmínkami. Pokrývá půdu téměř celý rok, čímž brání erozi a nabízí také první vydatnou pastvu pro včely,“ doplňuje.
Biologové ale nad množstvím pěstované řepky až tolik nejásají, uvítali by alespoň částečné omezení její produkce.
„I když jsme zaznamenali pokles, řepka se dnes pěstuje daleko více než před 30 roky. Dnes se tím pádem dostane do půdy daleko více pesticidů, protože řepka má také své škůdce. Té agrochemie se dostává do životního prostředí velké množství, řepka je totiž nejintenzivněji ošetřovaná plodina v české krajině,“ varuje biolog Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Podle něho by druhové pestrosti živočichů v krajině nepomohlo ani nahrazení řepky jinou plodinou. „Zlepšit by se mohl alespoň stav půdy. Nadměrná zátěž jedním druhem plodiny ji výrazně vyčerpává,“ podotýká Jirků.
