Patří mezi nejzkušenější krumlovské průvodce a specializuje se na Japonce. Když tito první velvyslanci z Asie začali Český Krumlov po jeho zařazení do prestižní rodiny světového kulturního dědictví UNESCO objevovat, prováděl je Oto Šrámek v angličtině a vedoucí skupiny překládal.
„Ale brzy jsem zjistil, že vedoucí skupiny často neumí moc dobře anglicky. Vy mluvíte nadšeně o kráse města pět minut a on pak řekne dvě slova a jde se dál. To mi vadilo, proto jsem absolvoval večerní školu japonštiny na státní škole v Budějovicích a soukromé kurzy. Mám 25 let praxe zdokonalování se v jazyku, takže dnes mluvím japonsky naprosto plynně,“ říká 51letý Oto Šrámek.
Většina lidí vnímá Asiaty jako velkou skupinu, která je hlučná, nepořádná a všude vleze.
Jenže to je omyl. Japonci jsou ti nejslušnější z Asie. Do míst, kam nemají, lezou Číňani a Korejci. Jako by se o Češích říkalo, že se hádáme s manželkami, večer po sobě házíme talíři a baštíme špagety, jenže my nejsme Italové. Ta kultura je obrovsky veliká, je třeba rozlišovat Tchajwance, Hongkonžany, Číňany, Malajce, Japonce, Korejce. Každá kultura je úplně jiná, má svá specifika.
Dají se vůbec nějak rozpoznat?
Poznáváme je přes ženy. Velikánské sluneční brýle a la včelka Mája a na hlavě foukanou trvalou, kterou nosily české ženy za socialismu, to jsou korejské dámy. Babičky až bláznivě oblečené v růžových šusťácích s růžovými kšiltovkami jsou Číňanky. Decentně oblečené dámy, velice slušné a klidné, to jsou zase Japonky.
S jakými turisty jsou potíže?
S Číňany a Indy. Často mi volají rozhořčení majitelé hotelů a penzionů, kteří si myslí, že když umím japonsky, umím i čínsky, abych jim napsal cedulku Nesprchujte se mimo vany. Číňan vyleze ze sprchového koutu a vysprchuje se mimo něj, prostě je to čínský zvyk. A že přitom proleje celé stropy a zničí sádrokartonové izolace, neřeší. Číňani však mají jinou kulturu, vanu používají jako relax. Sprchují se mimo ni, umyjí se, pak si vlezou do vany a odpočívají v ní.
Umíte čínsky a dokážete zoufalým ubytovatelům pomoci?
Čínsky neumím, takže se jim omluvím. Nicméně Češi jsou známí tím, že umí improvizovat, a poradili si sami. Vyřešili to zkrácením sprchových hadic. Číňan tahá hadici, a protože je krátká, musí do sprchy.
A jak se projevují Indové?
Ti jsou tu největší problém, mají pro nás nejhorší společenské návyky. Oni nevědí, co je třeba odpadkový koš. Viděl jsem indického turistu na vyhlídce před hotelem Růže. Měl v ruce velký zmuchlaný papír, přišel před odpadkový koš, koukal na něj, pak papír hodil na zem a šel pryč. Odpadky Indové běžně hází kolem sebe, před barokním divadlem si udělají často piknik na trávě, nechají tam odpadky, seberou se a jdou pryč. Indové přijíždí standardně se dvou- až tříhodinovým zpožděním a jsou pro nás nejhůře uchopitelná klientela.
A co jedí?
Indové si většinou vozí bufet s sebou. Často jsou vegetariáni, často mají pizzy, české jídlo vůbec. Viděl jsem i problém, když v jedné krumlovské restauraci chtěli pouze vegetariánské jídlo a měli polévku. Když se pak zeptali, jaká to byla, nic netušící číšník odpověděl beef soup. Ale v Indii je kráva posvátná, a tak se Indům samozřejmě nesmí servírovat hovězí. Indická průvodkyně to tehdy zděšeně doslova řvala do celého světa, že v Krumlově zbaštili posvátnou krávu.
Na čem si v Krumlově pochutnávají Číňané a Japonci?
Číňané jedí pouze čínské jídlo, vidět Číňana, který jí český pokrm, je výjimka. Japonci milují ryby, takže z 90 procent chce Japonec rybu, ale ne kapra. Je to legrace, já jim říkám každý den, že kapr je pro nás tradiční vánoční jídlo, ale pro ně je kapr něco nechutného, bahenní ryba. Oni mají ty jejich okrasné kapříky v jezírkách, takže se pořád ošívají, že my jíme kapry. U nás mají rádi pstruha a téměř všude si dají pstruha s bramborem.
Co chtějí Asiaté ve městě vidět?
Japonská klientela chce to nejlepší, první zámeckou trasu a nejdražší restauraci. Pak je klientela korejská, ta nemá nikdy zámek, je spořivá. Pro ně platí čím levnější, tím lepší. Procházejí pouze to, co je zdarma, zámecká nádvoří i v restauracích – čím levnější tím lepší. Často jsou v takovém časovém presu, že řeší fast food a tady mi trošku chybí nějaké stylové české občerstvení třeba bramboráčky nebo smažáky do ruky, větší nabídka sendvičů, protože tito turisté nemají často čas strávit hodinu v restauraci.
Když potkáváme skupinky turistů už ráno, znamená to, že v Krumlově přespali?
Ne všichni, oni jezdí strašně rychle. Třeba na korejském trhu je ohromný konkurenční boj, a aby Korejci prodali zájezd, musí ho strašně našlapat zajímavými destinacemi. Kolikrát vstávají v šest sedm ráno a rychle sem přijíždějí. Je to až neuvěřitelné, že v osm ráno tu máte skupiny, které přijíždí třeba z Budějovic nebo z jižních Čech. Největší šrumec je tu kolem jedenácté hodiny, to dorazí skupiny z Prahy a Vídně.
Oto Šrámek (51 let)Jeden z nejzkušenějších profesionálních krumlovských průvodců, jednatel Sdružení průvodců Český Krumlov. Specializuje se na Japonce. Je rodák z Netolic, vystudoval pražské ČVUT a poté pracoval 13 let jako stavební inženýr u místní stavební firmy. Průvodce dělal léta při své hlavní práci, ale vzhledem k masivnímu nárůstu turistů v Krumlově v 90. letech minulého století své aktivity otočil. Jeho hlavní prací je provozování průvodcovské agentury a stavebním inženýrstvím se zabývá jako vedlejší činností. Je ženatý a má tři dcery. |
Kde jsou nejvíc nadšení?
Na vyhlídkách, které upřednostňují i před kostelem sv. Víta. Z terasy před hotelem Růže vidíte krásné panorama zámku a Latránu. Druhá vyhlídka je před barokním divadlem, z ní vidíte nádherně Staré město. To jsou dva nejdůležitější body v Českém Krumlově, kde si turisté pořídí nejvíc fotek.
A co zámecká věž?
Na ni se musí za peníze a další bariérou je jejích 162 schodů. Japonci jsou často smutní, že nemá výtah. Když jsem byl v Ósace na hradě, tam se jezdí výtahy nahoru. Japonci myslí na seniory, aby se památkou mohli pokochat i babičky a dědečkové. Vysvětluji jim, že my jsme víc autentičtější na historii, že je to původní hrad ze 13. století, kam výtah nepatří. A oni opáčí, no, ale mně je 85 let a nemůžu se nahoru dostat po svých.
To nemáte Japonců dost v Krumlově, že za nimi jezdíte až domů?
Pokud chcete být dobrý průvodce pro lidi ze zahraničí, musíte poznat zemi, odkud jezdí. Moje specializace jsou Japonci, tak jsem byl třikrát v Japonsku. Procestoval jsem ho křížem krážem, abych viděl, jak se chovají ve své zemi. Každá kultura je specifická, svérázná, a pokud jste s těmi lidmi denně, musíte je načíst a pochopit.
Co jste se v Japonsku naučil?
Třeba že si Japonci nikdy nepodávají při zdravení ruku. Místo toho se uklánějí a dobře se uklonit je složité. V Japonsku se nesmí smrkat do kapesníku, když smrkáte před Japoncem, je to problém. Ale zase se smí srkat, protože jídla jsou horká. Když jste v Japonsku v restauraci, posloucháte srkání horkých nudlí, to je přirozená věc. Přesto mají Japonci lepší stravovací návyky a chování než Češi. V tamní restauraci vám jako první okamžitě přinesou zdarma pohárek zeleného čaje a dají vám teplý navlhčený ubrousek na umytí rukou před jídlem. U nás jsem ještě neviděl, abyste v restauraci dostali něco podobného, tam je to naprosto běžné.
Co vás na vaší práci baví?
Jako stavař jsem seděl 13 let v kanceláři v oddělení přípravy staveb rozpočtů a doháněly mě bolesti krční páteře a hlavy. Teď jsem za každého počasí venku a poznávám lidi z celého světa. A protože jsem vystudoval architekturu, dělám si speciální prohlídky, učím lidi stylem škola hrou poznávat gotiku, renesanci, baroko, rokoko, empír. Krumlov má úžasný fenomén, říká se, že je to živoucí učebnice architektury, stačí se podívat. Můžu krásně mluvit o svém koníčku, což je stavařina a architektura, moc mě baví historie a jazyky, takže jsem v práci spojil dohromady své koníčky.
Mění se během let klienti z Asie?
Asie cestuje tak, že v první fázi přijíždějí ti nejbohatší, což jsou Japonci. Japonská vlna trvala krásných patnáct let mezi lety 1995 až 2010, pak přišla korejsko-tchajwanská vlna, ti jsou druzí nejbohatší a sledují stopy Japonců. Ta vlna teď kulminuje a chystá se třetí, to bude pevninská Čína a Indie. A to je světový trend, není to pouze o Českém Krumlově. Když jsem byl v únoru ve Spojených státech na Grand Canyonu a v Las Vegas, byl tam všude samý Číňan. Čína cestuje, to je realita. Teď mi říkali kolegové z Japonska, že Kjóto je plné Číňanů.
A ulevil přecpanému městu poplatek za autobusy s turisty?
Když město v červnu zavedlo povinný systém, že každý autobus s turisty zaplatí 50 euro, okamžitě to zafungovalo. A pamatuji si, že ten samý večer jsem prováděl skupinku z Hongkongu a ptali se mě, kde jsou ty velké čínské skupiny. Ty jako mávnutím kouzelného proutku zmizely. Cítíme, že ulice už nejsou přelidněné. Dnes je tu dost turistů, ale už ne moc. Z města zmizely stovky skupin, co pouze vyběhly z autobusu, nafotily si Krumlov, ucpaly město, neutratily ani korunu a zase pokračovaly dál.
