Rejnok v podobě koncertního centra asi do Český Budějovic nedopluje, zato se však snad konečně naplno rozezní kulturní triangl.
KD Slavie - Jihočeské divadlo - Jihočeské muzeum. Unikátní spojení na jednom místě.
Kazí ho však neutěšený stav kulturního domu z 19. století. Radní chtějí „Armáďák“ dostavět a přeměnit na multifunkční centrum.
Dům kultury SlavieV říjnu 1869 se ustavil Spolek pro výstavbu Německého domu a už v 23. 12. 1872 byl hotový. V hlavní budově byla tělocvična, spolkové místnosti, kanceláře, kuželna, hostinec a ústřední sál, vedle ní zahradní restaurace, přírodní amfiteátr s lavičkami a letní cvičiště. Novorenesanční stavbu realizoval budějovický inženýr Karl Schmidt podle návrhu architekta Ignáce Ullmanna. Po II. světové válce často měnil jména, z Německého domu se stal Stalinův, později Dům armády, Dům osvěty, Městský dům kultury až k dnešnímu KD Slavie. |
Náklady? 400 až 500 milionů korun. Záleží však na postoji příští rady města, která vzejde z blížících se voleb. Plány by mohla zbrzdit především obrovská suma za dostavbu a rekonstrukci. Bez účasti Jihočeského kraje či evropské dotace by město z vlastního rozpočtu akci pravděpodobně nezvládlo.
„Běží zadání přípravy pro výběr projektanta. Současná rada doporučuje svým nástupcům, aby projekt multifunkčního kulturního domu dokončili,“ řekla náměstkyně primátora Ivana Popelová.
V případě úspěchu by v centru města získala nové útočiště filharmonie a prostory by sloužily i k pořádání dalších velkých koncertů a jiných společenských akcí. V budově by pak nechyběla kavárna či restaurace, hudební kluby, malá scéna a další.
„Budějovice jsou jediným krajským městem kromě Jihlavy, které nemá vlastní sál. Ani místo, kde lidé stráví koncert a pak si jdou někam sednout na skleničku. Nám by to vyřešilo zásadní problém,“ reagoval Otakar Svoboda, ředitel Jihočeské komorní filharmonie. Narážel tím mimo jiné na současné nevyhovující prostory orchestru, který nyní sídlí v Koncertní síni Otakara Jeremiáše.
Modrá část KD Slavie představuje dostavbu, kterou by se dům protáhl o téměř 17 metrů. Vpravo od budovy je naznačené Jihočeské muzeum, v horní části vizualizace je Jihočeské divadlo.
Plány rekonstrukce nebo dostavby Slavie se zástupci města v posledních letech zabývali několikrát. Dokonce existují i návrhy, například od Atelieru 8000, který počítal i se zapojením přilehlého parku a návaznosti na řeku Malši. Zásadní posun však nikdy nenastal.
Důvodem bylo i vyčkávání, jak dopadne projekt Rejnoka, ze kterého sešlo. Budova Slavie se dočkala většího zásahu až loni kvůli vážnému stavu střechy, do které zatékalo. V krovu navíc řádila dřevomorka a oprava byla neodkladná.
Tři varianty řešení
Nyní existují tři varianty pro budoucnost Slavie. První spočívá v pouhé opravě, druhá v prodloužení o zhruba šest metrů a třetí v kompletní rekonstrukci a prodloužení o bezmála 17 metrů. Nejen zástupci města se přiklánějí k nejkomfortnější přestavbě.
„Znamenalo by to naplnění maximální kapacity prostoru a potenciálu. Vzniklo by nové jeviště vhodné i pro filharmonii, sál pro velké plesy města a podobně,“ upozornil Petr Matějka, projektový manažer Slavie. Hlavní sál by se přestavbou otočil o 90 stupňů.
S velkolepou proměnou souhlasí i hlavní architekt města Jan Němec. "I plány v Národním technickém muzeu potvrzují, že budova není už 140 let dostavěná. Současný sál podle akustika nefunguje," zmínil Němec s tím, že je Slavie vrcholným dílem novorenesance.
Co se týká finanční náročnosti, náměstkyně Popelová doplnila, že jen projekt dostavby může stát až 40 milionů. Kdy by mohly začít práce, nikdo neupřesnil. To čeká na novou radu.
Už nyní vyvstává otázka, jaký by byl při rekonstrukci osud dvou klubů, které ve Slavii fungují. Prý by měly fungovat co nejdéle, ale postupující rekonstrukce by je zřejmě uzavřela.
