Z čistíren odpadních vod se zbylý kal vozí do kompostáren, pak ho ukládají do země. Jenže takový odpad v sobě drží hormonální látky nebo antibiotika, jež kontaminují půdu a kromě životního prostředí ohrožují i zdraví lidí.
V Písku se nyní pokusí celý proces likvidování kalů změnit. U místní čistírny vybudují takzvaný Smart areál, který bude zbytky upravovat ekologicky a přímo na místě. Na radnici letos hodlají oživit dva roky staré plány.
„Jde o stanici pro využití kalů a biomasy. Akce vyjde zhruba na 48 milionů korun a je závislá na získání dotace,“ potvrzuje starostka Písku Eva Vanžurová.
Nová technologie má kaly sušit, míchat se štěpkou a následně pálit ve speciálním kotli. Vzniklý popel už nebude obsahovat nežádoucí látky. Samotné spalování navíc vytvoří energii, kterou technologie znovu využije při sušení a bude vytápět linku čistírny.
V předchozích letech vedení města příspěvek nedostalo, proto stavba nezačala. Ale nyní věří, že na dotaci dosáhnou.
„Máme vše připravené, získali jsme všechna potřebná povolení. Pokud získáme dotaci, dokončíme výběrové řízení a stanici letos postavíme,“ předvídá vedoucí píseckého odboru rozvoje a investic Václav Filip. O přidělení příspěvku se rozhodne nejdříve na jaře.
Písecká čistička každý rok vyprodukuje zhruba čtyři tisíce tun kalů, které nechává vyvážet do kompostárny v Mydlovarech na Budějovicku. Ročně za likvidaci zaplatí tři miliony korun. Podle jednatele Vodárenské správy Písek Romana Honzíka se změnou postupu za provoz vyloženě neušetří.
„Sice už nebudeme muset kal vyvážet, ale zase někde musíme biosložku, tedy štěpku, nakoupit a dopravit ji. Výhodou je, že při spalování vzniká teplo, jež můžeme znovu využít,“ říká.
Zároveň odmítá, že by se spalováním měly uvolňovat další emise nebo zápach do ovzduší. Zplodiny se budou přečišťovat skrápěním. Zařízení podle něj dodrží hodnoty vypouštěných emisí do ovzduší dané zákonem. Unikající vzduch navíc budou monitorovat.
Další využití se bude hledat pro popel
V peci zůstane popel. „Z tohoto odpadu už budou všechny nežádoucí látky odstraněny. Ještě vyřešíme, kam s popelem. Zatím půjde na skládky. Do budoucna se zkoumá jeho další využití, vznikají studie, jak z toho těžit fosfor,“ vysvětluje Honzík.
V Písku uvažovali o využití popela v lesnictví. „Žádali jsme ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti o grant, ale bohužel jsme ho nezískali. Chtěli jsme zkoumat, jak by mohl popel sloužit v lesích a lesních školkách. Natahuje do sebe vodu,“ dodává Honzík.
Technologie vznikla v Bavorsku a nyní na ni přistupují čistírny i jinde v Německu a také v Rakousku. Písek je společně s Náchodem zatím jediným městem v Česku, které stanici energetického využití kalu postaví a vyzkouší.
Do půdy se dostávají kaly, které ji kontaminují
Jihočeské město se tak může stát inspirací pro další. V příštích letech totiž už nebude možné ukládat látkami znečištěný kal do země, obce tak budou hledat jiné způsoby.
„Bohužel se v Česku dostávají do zemědělské půdy dlouhodobě i kaly, které půdu kontaminují a ohrožují tak zdraví lidí i životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí proto po dohodě s ministerstvem zdravotnictví i ostatními resorty stanovilo jednoznačné požadavky pro provozovatele zařízení na úpravu kalů, mezi které patří i čističky odpadních vod,“ popsala dříve mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
„Provozovatelé budou muset prokázat, že technologie je schopna účinně kaly upravovat na požadované limity,“ podotkla mluvčí. Vyhláška vznikla již v roce 2016. Čističky, které začaly fungovat předtím, musejí nároky splňovat do konce roku 2022.
Pokud se stanice osvědčí, ministerstvo může její stavbu podpořit i v dalších městech. V Písku se nejspíše dočkají ještě letos.
„Pro město je to velká investice, proto žádáme o dotaci. Pokud jí získáme, začneme co nejdříve, zkušební provoz pak můžeme rozjet zhruba po půl roce od začátku stavby,“ informuje Václav Filip z odboru investic. Na radnici předpokládají, že by dotace mohla pokrýt stavbu Smart areálu alespoň z poloviny.
