Současná konstrukce otáčivého hlediště svým vzhledem a umístěním už více než dvacet let narušuje barokní zahradu a ohrožuje i členství Českého Krumlova na prestižním seznamu UNESCO.
Komise složená ze zástupců státu, města, kraje i památkářů dnes přijala návrh ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a doporučila, aby hlediště zůstalo umístěno v barokní zahradě.
Spor o setrvání či přesunutí točny se řeší léta. Ještě před půl rokem Staňkův předchůdce Ilja Šmíd (za ANO) uvažoval o variantě, že by se otáčivé hlediště přesunulo ze zámecké zahrady do areálu bývalého zahradnictví.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že by točna měla zůstat v zámecké zahradě.
„Jsem velmi rád, že jsme se s komisí shodli v pohledu na další budoucnost unikátního otáčivého hlediště,“ sdělil ministr kultury Staněk.
Po úterním jednání na ministerstvu kultury se komise přiklonila k návrhu zachovat točnu v zámecké zahradě a v tomto duchu nechat zpracovat v soutěži architektonické řešení na vybudování nové konstrukce otáčivého hlediště.
„O tom, kdy bude vypsaná soutěž, budou rozhodovat orgány města, respektive rada města, až se sejde skupina k soutěži. Kdy se tak stane, nedokážu říct. Za poslední čtyři roky se toho moc neudálo. Pro nás je podstatné, že to, co jsme dopředu tušili, se potvrdilo - tedy doporučení ministerstva kultury zanechat otáčivé hlediště v prostoru, kde se nachází. Jakékoliv vysunutí hlediště ze zahrady znamená zničení genia loci. Lidé tam chodí kvůli tomu, že tam je scenérie, jaká je. V okamžiku, kdy to bude někde za plotem, to může být klidně v Českých Budějovicích, nebo kdekoliv jinde,“ uvedl primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda (ANO).
Podotkl, že on sám není členem pracovní komise. „Za město tam jsou náměstkové Juraj Thoma a František Konečný. Komise ale svolaná není. Čekalo se možná i na toto stanovisko ministerstva kultury. Jaký bude další časový harmonogram, nedokážu říct. Určitě se komise nesejde v řádu týdnů a pochybuji, že to budou jednotky měsíců,“ doplnil primátor, který doporučení komise ministra kultury vítá.
Náklady na vybudování nového otáčivého hlediště zaplatí České Budějovice jako vlastník konstrukce.
V rozpočtu má město vyčleněny peníze na architektonickou soutěž. Na samotnou stavbu nové točny, která se pohybuje v řádu stamilionů korun, ale finance nemá.
„Je to politické rozhodnutí, které nechávám bez komentáře,“ řekl ČTK ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek, který se přiklání k variantě točny v novém divadelním traktu zámecké zahrady. „Tam by bylo nové hlediště i s odpovídajícím zázemím. Mohli bychom navýšit kapacitu až na dvojnásobek, to je 1 200 míst,“ přiblížil Průdek před časem v rozhovoru pro MF DNES.
Z rozhodnutí byl překvapený i starosta Krumlova Dalibor Carda. „Zastavili jsme změnu územního plánu, začali jsme řešit prodloužení zahrady. Jsme připraveni reagovat na požadavek komise, když pan ministr vyřídí v Paříži, že tohle, tohle i tohle je v pořádku,“ uvedl.
Komise ministra kultury také doporučila, aby Národní památkový ústav jako správce zámeckého areálu na základě žádosti Českých Budějovic prodloužil dobu nájmu pozemků a prostor nezbytných pro provoz divadelních představení na otáčivém hledišti do roku 2025.
„Rozhodnutí ministerstva kultury ve věci otáčivého hlediště nebudeme komentovat,“ dodala pro MF DNES Jana Hartmanová, mluvčí Národního památkového ústavu.
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově a představení Rusalka (16. 11. 2015)
16. listopadu 2015 |
Už čtvrtá konstrukce otáčivého hlediště začala vyrůstat v zámecké zahradě na konci 80. let minulého století. V roce 1992 však vydalo ministerstvo kultury závazné rozhodnutí, v němž nesouhlasilo se stavbou.
Přesto byla scéna dokončena a od té doby má dočasné kolaudační rozhodnutí, které se neustále prodlužuje.
Otáčivé hlediště každý rok navštíví okolo 55 tisíc diváků z celé republiky i zahraničí. Tržby ze vstupného jsou významným zdrojem pro Jihočeské divadlo, které zde hraje představení.
Historie otáčivého hledištěPoprvé se na něm diváci povozili před 60 lety. Přes 20 let je předmětem sporu mezi památkáři, politiky i diváky. Jak šel čas s otáčivým hledištěm? Červen 1958: V zahradě se objevuje malé otáčivé hlediště. Unese 60 diváků a jeho autorem, stejně jako dvou dalších, je scénograf Joan Brehms. Diváci si v nevšedním prostředí užívají hru Ztracená tvář. 1959: Vzniká scéna pro 400 diváků. Pohánějí ji vojáci i dobrovolníci. Před hledištěm inscenuje režisér Otto Haas s Brehmsem Jiráskovu Lucernu. Z původních tří představení je nakonec 23 a zhlédne je celkem 9 373 diváků. 1960: Hlediště rozšiřuje kapacitu na 550 míst. Je zabudované do země a poháněné elektromotorem. 1988: Dosluhuje třetí podoba hlediště. Okresní výbor komunistické strany si vymiňuje dozor nad novou stavbou. Krumlovský stavební úřad ji schvaluje, nevyžádá si však povinné stanovisko ministerstva kultury. Otec točny Joan Brehms s podobou nové scény nesouhlasí. Vadí mu i odstřel skály. 1992: Centrum Krumlova je se zámkem a barokní zahradou zapsané na seznam UNESCO. Dokument o točně a její stavbě v parku mlčí. V té době už jsou před letohrádkem Bellaria vyhloubené základy. 1993: Ministr kultury Jindřich Kabát zamítá svým rozhodnutím žádost o souhlas se stavbou točny. V parku přesto vyrůstá nové 650tunové hlediště pro 644 diváků. Městský úřad v Krumlově vydává kolaudační rozhodnutí: stavba točny je dočasná na pět let. Dočasnost se dodnes prodlužuje a od té doby se táhnou spory. Několikrát zazní z centra UNESCO výzva k urychlení řešení problému. Hrozí i zařazení Krumlova na seznam památek v ohrožení. 2017: Komise pro otáčivé hlediště se shoduje na rozšíření zahrady, kde má být nové hlediště i se zázemím. O podobě rozhodne architektonická soutěž, kterou vypíše Město České Budějovice jako majitel konstrukce. NPÚ jako vlastník pozemku prodlužuje nájem do roku 2020. 2019: Komise ministra kultury doporučila, aby otáčivé hlediště zůstalo v zámecké zahradě. O podobě nové scény má rozhodnout architektonická soutěž. |
