Díváte se, jak bombardují místa, kde jste prožili mládí. Vzpomínáte a cítíte bezmoc, teď je ničí válka. Tak popisuje své současné pocity Miroslav Kutsyna, zástupce primáře ARO písecké nemocnice, kde působí už od roku 2004. Jeho žena, také lékařka, na Ukrajině zůstává.
„Manželka je šéfkou porodnice ve městě Svaljava. Lékaři odtud také odchází, má teď hodně práce a odejít nemůže,“ vysvětluje Kutsyna a říká, že její rozhodnutí chápe. „Samozřejmě se o ni bojím, stejně jako o ostatní. Synovec je v Kyjevě s manželkou. Mému synovi může přijít povolávací rozkaz. Není mi z toho dobře.“
Nedokážeme nečinně přihlížet tomu, co se děje kolem nás, a tak jsme hned po vypuknutí krize začali připravovat pro uprchlíky budovu bývalé LDN.
