Chtěli byste vědět, jaký strom je v Českých Budějovicích nejstarší? Nebo vás láká „procházka tunelem“ pod náměstím Přemysla Otakara II.? Víte, že se ve městě přesouval malý domek koněspřežky stejným způsobem jako kostel v Mostě? Nebo máte ponětí, kam se poděla suť ze zbořené židovské synagogy?
Nejen to, ale mnohem více zajímavostí a příběhů nabízí nová publikace s názvem České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka.
„Ta knížka není pro turisty. Chybí v ní přesný popis, co se kde nachází, kam mají jít, kolik mají Budějovice obyvatel a podobně. Je určená zejména pro místní, kteří o svém městě už přece jen něco vědí a rádi si rozšíří obzory,“ popisuje Milan Binder, její spoluautor, českobudějovický patriot a sběratel.
Už vydal 27 knih, jež se zaměřují na historii krajského města či zde sídlících podniků a továren. Novinka je však zatím největším hitem.
„Za první týden od vydání se v knihkupectví Duha v Plachého ulici prodalo na sto třicet výtisků. Nepamatuji se, aby se mi takhle prodávaly knížky. Ale ta poslední se prodává stále dobře. Jsem z ní nadšený, jak se povedla. Chtěl jsem, aby byla úplně jiná než ty ostatní. Snad se nám to povedlo,“ říká Binder spokojeně.
S čerstvou publikací o krajském městě objíždí Milan Binder každé první a druhé pondělí v měsíci i besedy. I na nich se utvrzuje, že zajímavosti z jejich města lidi pořád baví.
Knihu dal dohromady s Martinem Maršíkem. Nápad přibližovat lidem budějovické zajímavosti a perličky dostali oba autoři, když se na dětském nafukovacím člunu vydali na Mlýnskou stoku a právě podplouvali Senovážné náměstí.
„Já jsem to chtěl vždycky nafotit a ukázat lidem, jak to vypadá tam dole. Poprvé jsem ještě jel bez foťáku, při druhé plavbě jsem ho už měl a fotil. Z toho vznikl první článek. Pak přišel druhý, třetí, desátý a tak dále. A když už jsme jich měli sepsaných sto, řekli jsme si, že z toho uděláme celou knihu,“ usmívá se fotograf a sběratel.
Město chtělo zasypat slepé rameno Malše
Na obálce knihy hned zaujme černobílá fotografie starého domku. Je to dnešní muzeum koněspřežné dráhy v Mánesově ulici. Málokdo ví, že v roce 1977 bylo nutné celou podbetonovanou stavbu přesunout o osm metrů jižněji kvůli rozšíření dnešní frekventované ulice.
Domek koněspřežky dokonce přesouvala ta samá společnost jako slavnější kostel v Mostě – Transfera Praha. V Českých Budějovicích to však měla jednodušší, domek vážil „jen“ 225 tun.
S dalším zajímavým příběhem s pořadovým číslem 34 přichází Martin Maršík. Před první světovou válkou chtělo tehdejší vedení města zasypat slepé rameno Malše.
„I v dobách minulých se myslelo ekonomicky a lukrativní pozemky se vždycky hodí. Možná je tomu těžké uvěřit, ale mám tu jeden důkaz. Pokud si stoupnete k hlavnímu vchodu Gymnázia Česká a podíváte se směrem přes slepé rameno, uvidíte alej topolů, která měla lemovat příjezd k budově. K propojení aleje a vstupu do školy nikdy nedošlo, protože tato linie je právě přerušená slepým ramenem,“ vysvětluje Maršík, jenž pracuje na budějovickém Biskupském gymnáziu.
„Když jsme se s Milanem před lety seznámili, netušil ani jeden z nás, jak dlouhodobě a intenzivně budeme spolupracovat. Má to tři hlavní důvody – hezky se vzájemně doplňujeme, oba jsme budějovičtí patrioti, a to, co zjistíme, rádi předáváme ostatním,“ píše Martin Maršík v úvodu knižní novinky.
