Založení nového lomu a těžba v blízkosti krajského města je ve veřejném zájmu. Takto argumentuje hejtmanství v souvislosti s výstavbou velkého lomu pro těžbu kamene.
To se nelíbí okolním obyvatelům, spolkům a obci Mazelov. Obávají se, že tak velký zásah do krajiny a s tím související doprava materiálu jim znehodnotí životní prostředí a sníží kvalitu života.
Zalesněná lokalita vybraná pro těžbu je v katastru osady Kolný náležející k Lišovu. Od roku 2011 je plocha vedena jako územní rezerva. Na návrh Lišova ji krajští zastupitelé letos v září zařadili do území určených pro těžbu.
Před několika týdny skončila lhůta, kdy se k řízení mohla vyjadřovat veřejnost. Po jeho ukončení může lokalitu začít odkrývat těžební firma. Ve hře je společnost Kámen a Písek, která doluje v nedalekém Ševětíně.
„Veřejnost mohla uplatnit připomínky do 6. prosince. Krajskému úřadu bylo doručeno sedm připomínek ze strany veřejnosti a jedna námitka je od obce Mazelov,“ uvedl ředitel krajského úřadu Milan Kučera.
Celé řízení přitom krajští zastupitelé chtějí uzavřít v takzvaném zkráceném režimu, to znamená bez hodnocení vlivu záměru na životní prostředí EIA.
Oponenti chtějí posouzení dopadů na životní prostředí
Právě takový postup oponenti odmítají. „Ačkoliv je plocha na katastru Lišova, nejblíže je naše obec. Máme obavy, že těžba poškodí prameny spodní vody a že budeme trpět hlukem a dopravou. Požadujeme proto posudky znalců a řádné hodnocení EIA,“ podotkla starostka Mazelova Štěpánka Chudá.
Některé z obyvatel záměr otevřít lom a zničit tím les šokoval. Například Jiřího Chládka, který pečuje dvacet let v Mazelově o školku okrasných dřevin a bydlí jen 200 metrů od uvažovaného lomu.
„Pro moji živnost je to likvidační záměr. Jakmile se otevře lom, vysuší celou lokalitu. Každý ví, že z takového území vzlíná teplo a zabraňuje dešti. Bojím se také o studny,“ naznačil Chládek.
Na poplach bijí také členové spolku Pro region severního Českobudějovicka, kteří se angažují také kolem projektu výstavby skladových hal na místě bývalého dvora Švamberk u Ševětína. Nesouhlasí se zkráceným řízením v souvislosti s aktualizací zásad územního rozvoje kraje a žádají standardní projednávání formou hodnocení vlivu na životní prostředí EIA a veřejné projednávání.
„Je to velká změna v krajině. Bez projednání s veřejností, odborných posudků a archeologického průzkumu je takový zásah podle nás nemožný,“ sdělila členka výboru spolku Pavla Figurová.
V odůvodnění záměru, který je dosud vyvěšený na úřední desce Mazelova, přitom stojí, že samotné otevření ložiska kamene a štěrkopísků vlastně přispívá k ochraně životního prostředí. Umožňuje takové ekologické stavby, jako jsou dálnice, dostavba Temelína nebo IV. železničního koridoru, jež přispívají ke kvalitě života. Pokud by se tak nestalo, budou muset auta dovážet štěrk na stavby ze vzdálenějších míst nebo i krajů, což by zatěžovalo přírodu a obyvatele.
„Návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje ve prospěch otevření plochy pro těžbu podávalo město Lišov na žádost společnosti Kámen a Písek, která to sama ze zákona udělat nemůže. Chápeme, že potřeba stavebního kamene je stále větší. Je to vše pro obyvatele, kteří chtějí jezdit po perfektních silnicích, po moderních tratích a odebírat elektřinu třeba z Temelína. Samotné město Lišov jinak z lomu nic mít nebude,“ vysvětlil Jiří Švec, starosta Lišova a krajský radní pro dopravu.
S firmou mají dobré zkušenosti
Švec mimo jiné argumentuje městysem Ševětín, který má také v katastru lom a s jeho provozovatelem má ty nejlepší zkušenosti. V nedávné době dokonce postavil na vlastní náklady silniční obchvat.
Podle stavebního zákona je zatím řízení kolem otevření nové plochy pro těžbu na katastru Kolnýho neukončené. Všechny námitky a připomínky budou teď krajští úředníci vyhodnocovat a návrhy na konečnou verzi předloží v prvním pololetí roku 2020 zastupitelům.
Diskutovaný těžební prostor je pokračováním kvalitního ložiska táhnoucího se od Ševětína. Podle odhadů skrývá zásoby stavebního kamene na 50 až 100 let těžby.
Jihočeská krajina má přitom několik podobných už využívaných nebo rezervních lokalit. Do 40 kilometrů od Kolnýho jsou například lomy Rejta u Trhových Svinů, Čavyně u Vodňan, Nakolice u Byňova, dále lomy u Dráchova nebo Veselí nad Lužnicí a v Ševětíně.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
