Příroda překvapila jen blbce.

Článek ukazuje, jaké "odborniky" máme na lesy mezi vedením národních parků. Obnova lesa je přirozená a děje se tak všude ve světě. V roce 1988 vyhořel Yellowstone a už za 10 let to nebylo moc poznat.

Tohle by se melo delat se vsemi kurovcovymi kalamitami... mrtve tromy mely zustat. Predpovidam ze prakticky vsude kde se plosne vykacely lesy zustanou hole kopce. Rozjezdilo se to tezkou technikou, slunce na to pece cely den, stin zadny, vitr taky pudu vysusuje, eroze odplavi pudu ze svahu... marne tam budou sazet stromky ktere chcipnou po prvnim teplem a suchem lete... bojovnici s kurovcem promenili cesko na poust a jeste si klepou po ramenou jaci jsou to lesohospodari.

Mají bohužel pravdu. Les hospodářský = pole se stromy, kde je hlavní výnos, ne udržitelnost krajiny, ne snížení dopadu povodní níže v povodí, ne vyšší biodiverzita atd. A je to tak proto, že my ostatní nejsme ochotni hradit majitelům lesa snížení výnosu, když po nich chceme upřednostnění společenských zájmů.

Vysadili jsme tam různorodou skladbu stromků. Dva tisíce jedlí, deset tisíc jeřábů a opravdu málo smrku. Sázel se buk i borovice. Když jsme si dělali monitoring v roce 2018, tak jsme zjistili, že je tam opět 150 tisíc mladých stromků, ze kterých je 120 tisíc smrků,“ popsal Dvořák. To podle něj dokazuje, že tam smrk patř

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/kyrill-sumava-kurovec-orkan-vitr.A220117_646243_budejovice-zpravy_pkr?zdroj=vybava_recombee

....................................

Tomu nějak nerozumím, takže ty ostatní stromy pochcípaly a zbyl opět jenom smrk?

Nebo se prostě většina smrku opět sama vysemenila?

Na Discovery ukazovali jak sází stromy na Aljašce nebo jinde.Větve a všechno se nechá na místě a do toho se sází cíkcak stromky.U nás přijede buldozer,větve a vrchní vrstvu půdy nahrne do řad a pak se jdou do ty pouště vysazovat stromy .Do půl roku jich polovina z toho žáru a sucha uschne.

presne. sadi to jak kukurici a smysl to nema zadny. cele cesko se meni na poust.

Bude to náhorní plošina. Sem tam stromek. Zvěř utekla jinam.

Příroda se o sebe postará sama.

Všechno, co popisuje mluvčí NP Šumava jsem se dočetl v knize Hany Šantrůčkové "Co vyprávějí šumavské smrčiny". Vyšla v roce 2010. Skuteční odborníci mají pro svá tvrzení podklady založené na letitém výzkumu. A nejsou to nějaké smyšlenky od stolu. Některé výzkumy trvají od 70-tých let minulého století, kdy začínaly převládat na Šumavě kyselé deště v důsledku zvýšených emisí síry.

Jestli někomu vadí neutěšený pohled, když stromy nestojí jako vojáci v řadě - hm, řekl bych že je to jen otázka špatné výchovy ve škole a nepochopení.

Hloupě sem pletete stromy v řadě.

Jasně že tam zase rostou ty dříve proklínané smrky, které tam teď "patří". Nic jiného se tam samo vysemenit nemohlo, když tam i před tím byly samé smrky.

Závisí to na složení půdy a na nadmořské výšce - klimatu. Od jisté výšky už tam nic jiného finálně nebude. I příroda umí monokultury. A nejen smrčiny. U nás v Čechách a na Moravě jsou slavné i bučiny.

Je neuvěřitelné, že si to někdo může pochvalovat. Viděl jsem jen málo smutnějších pohledů, než na Poledníku.

To je jenom váš pohled. Pohled přírody je prostě jiný. Národní parky nejsou určeny, k tomu aby z toho byly idylické městské parky. Národní parky jsou určena místa, kde příroda žije svým životem. A lidé se můžou koukat, jak žije. A komu se to nelíbí, tak ať jde městského parku.