Klíšťata si libují ve vlhkém teple, suché vedro jim nesvědčí. Proto jihočeští vědci, kteří je v terénu sbírají do svých výzkumných chovů, hodnotí letošní sezonu jako slabou.
„Byla podivná. Začala sice slibně už koncem března, byla však hodně krátká. Letos jsme klíšťata sbírali jen do června, pak uhodila vedra a už to nemělo cenu. Zdá se, že letní období jejich populaci oslabilo,“ uvedl technik chovu klíšťat Jan Erhart z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Jenže počet lidí nakažených těmito infikovanými parazity je letos navzdory tomu vyšší než loni. Na jihu Čech onemocnělo do konce října klíšťovým zánětem mozku 104 osob, loni jich bylo ve stejném období 99.
„Polovina z nich je z Českobudějovicka a Českokrumlovska, konkrétně 33 z krajského města a 20 z Krumlovska. Naopak nejmenší výskyt byl na Písecku a Táborsku, a to dvě, respektive šest onemocnění,“ popsala krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Zatímco vědcům se v tropických teplotách o prázdninách vůbec nevyplatilo vyrážet sbírat parazity do přírody, pacientů s takzvanou klíšťovkou bylo v létě nejvíc.
„Nejvyšší počet nemocných byl od června do září, další mohou přibýt ještě během listopadu. Lidé se však už v přírodě tolik nezdržují a také klíšťata se se snižováním teplot chystají k přezimování,“ upřesnila Luňáčková s tím, že loni v listopadu ještě přibylo na jihu Čech 19 případů klíšťové encefalitidy.
Pojišťovny přispívají na očkování
Nejméně pacientů s klíšťovkou bylo ve věku do devatenácti let, celkem dvanáct. Mezi 92 dospělými pak onemocnění převažuje v populaci od 45 do 54 let a od 55 do 64 let. Dvaasedmdesátiletý muž z Českobudějovicka vážnému průběhu onemocnění, s nímž byl hospitalizovaný od května, podlehl.
„Všechna tato onemocnění jsou zbytečná, protože se jim dalo předejít očkováním,“ podotkl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.
Očkování lze podstoupit celoročně. Rodiče mohou nechat chránit dítě od jednoho roku. Vakcinace proti klíšťovce nespadá mezi povinná očkování a lidé si ji musí hradit sami. Cena jedné dávky běžné vakcíny se pohybuje kolem 800 korun, přesnou cenu sdělí praktický lékař nebo ji zjistíte na webech očkovacích center.
Náklady na očkování může citelně snížit příspěvek od zdravotní pojišťovny. „Tento benefit patří v posledních letech k nejoblíbenějším. Na nákup vakcíny nabízíme příspěvek až 500 korun. Jen za letošní první pololetí jsme vyplatili 11 116 Jihočechům přes 5,5 milionu korun,“ sdělil mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Z lékařských statistik je vidět, že očkování funguje. Počet nakažených dětí a mladých do 19 let, kterých je naočkováno nejvíc, je minimální. Rodiče se snaží ochránit své potomky, často se však snaží ušetřit na sobě.
Jenže v našem kraji je to drsná ruleta - v porovnání s výskytem v celém Česku je na jihu Čech dlouhodobě pětina až čtvrtina všech nemocných s klíšťovkou.
„Nejvíc je jich ve věku 55 až 64 let. Jsou to aktivní lidé, kteří odcházejí do důchodu a pohybují se v přírodě. Právě pro ně je klíšťovka i kvůli dalším chronickým chorobám velmi nebezpečná. Často se potýkají s doživotními následky v podobě velké únavy, bolestí hlavy i pohybového postižení,“ dodala Luňáčková.
V kraji letos přibylo i onemocnění lymskou boreliózou, kterou také přenášejí infikovaná klíšťata. Loni ji mělo do konce října 335 Jihočechů, letos 398. Nejvíc nakažených pochází opět z Českobudějovicka, celkem 105, a z Českokrumlovska je dalších 80. Tato nákaza se léčí pomocí antibiotik.
