V posledních týdnech v lesích vrcholí letní aktivita klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považovaný za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů.
Daří se mu zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky.
Odborníci z Biologického centra Akademie věd (BC AV ČR) vyvinuli společně s firmami L.E.S. CR a Scitech novou past, která pomůže lesníkům nápor tohoto škůdce zmírnit. Podílely se na ní i Lesy ČR.
Podle mluvčí státních lesů Evy Jouklové jde stejně jako u kůrovce a několika dalších druhů hmyzu o kalamitního škůdce, který je schopný při přemnožení zlikvidovat celou výsadbu jehličnatých dřevin. Proto je třeba udržovat počty brouka co nejnižší.
„Klikoroh borový u nás není novým škůdcem, ale obrovsky se namnožil, protože mu kůrovcová kalamita poskytla spoustu potravy a materiálu pro rozmnožování,“ říká entomolog Petr Doležal z BC AV ČR.
Larvy tohoto brouka se vyvíjejí v kořenech pařezů borovic i dalších stromů. Když se vylíhnou dospělci, okusují lýko z kmínků sazenic, což může způsobit až uhynutí stromku. V Česku tak podle odborníků meziročně stoupla plocha zasažená tímto broukem o několik tisíc hektarů.
Tradičně se proti tomuto škůdci používá ošetření sazenic postřikem, který hubí hmyz. Nebo se také odchytávají do takzvaných lapacích kůr, což je pracnější způsob vyžadující oloupání kůry ze zdravého pokáceného stromu. Inovaci do boje s klikorohem nyní přináší nová speciální past, kterou odborníci vyvinuli a testují ji.
„Díky této pasti se sníží množství používaných insekticidů, navíc je past navržená tak, aby v ní neuvázly další druhy hmyzu, jako jsou například chránění střevlíci,“ uvádí řešitelka projektu Markéta Davídková z BC AV ČR. Past se umisťuje do země a tvoří ji dvaceticentimetrový kelímek se speciálně zkoseným víčkem s otvorem.
Uvnitř je pak vyjímatelná nádoba, do níž se vkládá látka zvaná atraktant, která brouky láká. „Tito škůdci se v lese orientují podle vůně čerstvých pasek s pařezy, kde kladou samice vajíčka a vyvíjejí se larvy. Atraktant obsahuje látky, které tuto vůni napodobují,“ upřesňuje Doležal.
Past vědci vyvíjeli a testovali dva roky. Nyní v jižních Čechách provádějí experimenty k určení, kolik je potřeba pastí na hektar. Podle dosavadního testování se ukazuje, že při vyšší populaci klikoroha past slouží jako spolehlivý nástroj monitoringu.
V nižších populačních hustotách se dá kultura mladých stromků i zcela ochránit. Při studiu biologie klikorohů vědci zjistili i nové důležité informace. Například to, že dospělí jedinci napadají i listnaté stromy.
„Chutná jim hlavně listí bříz, ale po jeho konzumaci ztrácejí na hmotnosti a postupně uhynou. Také na místech s výskytem břízy je poškození jehličnatých sazenic nižší. Navrhli jsme proto lesníkům, aby mezi sazenicemi jehličnanů ponechávali i zmlazující se břízu a snižovali tím přirozeným způsobem škody na výsadbách,“ dodává Davídková.
Nápad oceňují i další lesníci na jihu Čech. „Brouk napadá hlavně sazenice borovic, které musíme chránit speciálním postřikem. Ještě jsem o této pasti neslyšel, ale pokud to začne skutečně fungovat, bude to skvělé. Rozhodovat však také bude samozřejmě pořizovací cena za daný produkt,“ hodnotí jednatel lesů Českých Budějovic Jiří Staněk.
