Pokud hledáte práci, pak realita je taková, že v celém regionu jsou stále tisíce volných pracovních míst. A to i přes velmi složité koronavirové období.
Mnoha firmám na jihu Čech nadále chybí lidé, a tak nepřestávají zaměstnávat cizince. Důvodem je i to, že na určité pozice není možné získat pracovníky z tuzemska.
„K 31. květnu bylo v Jihočeském kraji 20 061 volných míst,“ zmiňuje Jiří Beran z krajské českobudějovické pobočky úřadu práce. Často jde o místa, která mají firmy dlouhodobě problém obsadit.
„Situace je v podstatě stejná jako před příchodem covidu. Zaměstnavatelé mají problém nabírat posily. Máme za sebou online veletrh práce, kterého se účastnilo asi 30 firem. Ty nabízejí přes 120 pozic a evidují malý zájem, i přestože inzerují na sociálních sítích a dalších kanálech. Takže ano, zájem o zahraniční pracovníky stále je,“ potvrzuje ředitel Jihočeské hospodářské komory (JHK) Luděk Keist.
Dlouhodobě pracovali na jihu Čech ve velké míře hlavně Ukrajinci. Zájem o ně se podle Keista nepropadl. Právě JHK žádosti o tyto posily zpracovává.
„Za období od 1. ledna do 18. června vyřídila naše komora 190 žádostí na celkem 650 osob v Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Jde o pracovníky z Ukrajiny. Shání je především velké strojírenské a potravinářské společnosti,“ zmiňuje Keist s tím, že většinou jde o méně kvalifikované posily hlavně do výroby.
Tito lidé jsou pro jihočeské podniky nadále velmi důležití. Je to dlouhodobá investice, do které firmy vkládají hodně peněz.
„To platí například pro Brisk Tábor, jenž vyrábí pro automobilový průmysl. V závodě jsou tak například návody ve více jazycích včetně ruštiny, nově příchozí posily chodí na nejrůznější školení, firma se stará o jejich ubytování a celé tohle stojí nemalé finance,“ vysvětluje Keist.
Právě ukrajinské pracovníky má i největší zaměstnavatel v kraji, kterým je společnost Bosch. Ta si je dlouhodobě pochvaluje. „Z celkových zhruba 3 700 pracovníků zaměstnáváme průběžně kolem stovky lidí z Ukrajiny, s kterými máme dobrou zkušenost,“ uvádí personální ředitelka Barbora Schelová.
Jedním dechem dodává některé jejich přednosti. „Je to spolehlivost, dobrý pracovní výkon, ochota. Pracují jako výrobní dělníci, touto skupinou zahraničních pracovníků pokrýváme nedostatek kandidátů na místním trhu práce,“ přidává Schelová.
Dát práci cizinci bylo složitější
To, že zájem o cizince kvůli pandemii neklesl, si myslí i David Dědič, personalista společnosti Engel. Podle jeho názoru covid sice neovlivnil zájem o zaměstnávání zahraničních pracovníků, ale výrazně v loňském roce znesnadnil jejich nástup do zaměstnání.
Důvodů bylo více. „Mimo jiné uzavření nebo omezení činnosti některých zahraničních ambasád, státní úředníci částečně na home office, nedodržování a neustálé posouvání termínů zařazení zahraničního pracovníka do režimu kvalifikovaný zaměstnanec a tak dále,“ vysvětluje.
Rakouská firma má jeden ze svých závodů u Kaplice na Českokrumlovsku. Za poslední roky se výrazně rozrostl a dnes tam pracuje zhruba 940 lidí. I tam proto posily z ciziny potřebují.
„I nadále sháníme zahraniční pracovníky na pozice, které se nám nedaří dlouhodobě obsadit, jako jsou svářeč a elektromechanik. Situace je podobná jako před pandemií, a tak je velmi těžké získávat nové pracovníky,“ uvádí personalista.
Nezaměstnanost se zvýšila jen minimálně, takže neustále pociťují nedostatek uchazečů na všechny otevřené pracovní pozice.
Proto jsou nuceni hledat za hranicemi České republiky.
„V současnosti máme v pracovním poměru nebo přes leasingové agentury na různých pozicích přibližně 150 cizích státních příslušníků,“ dodává Dědič.
Kromě Ukrajinců zaměstnávají firmy na jihu Čech také obyvatele zemí z Balkánu nebo třeba z Asie.
