Jedna velká oslava splavnění další části Vltavy skončila teprve o víkendu. A řada lidí už přemýšlí, jak lodě dostat až do samého centra Budějovic.
Překážkou je prozatím zákon a Jiráskův jez nedaleko Dlouhého mostu.
Obě bariéry je však možné odstranit. A nemuselo by to příliš dlouho trvat. Láká to nejen majitele lodí, ale i zástupce města, kteří v záměru vidí potenciální turistické lákadlo.
„Splavnění dál do centra určitě dává smysl. Pokud se podaří změnit zákon a věc podpoří i ministerstvo dopravy, pak bychom se mohli pustit do samotné stavby a splavnění. Peníze bychom pravděpodobně čerpali ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jako tomu bylo doposud. Dnes většina lodí zakotví v Českém Vrbném, což je přece jen daleko od centra Budějovic, takže by posun za Jiráskův jez určitě celému projektu prospěl,“ reagoval Jan Bukovský, zástupce ředitele a mluvčí Ředitelství vodních cest ČR.
Na změně zákona už se ve Sněmovně pracuje. „Jeho drobnou změnou by se Vltava mohla stát splavnou dál proti proudu. Z hlediska legislativní části je v současné době ve Sněmovně otevřený zákon o vnitrozemské plavbě. K němu jsem předložil pozměňovací návrh, který by formálně prodloužil vltavskou vodní cestu o jeden a půl kilometru nad Jiráskův jez. Ve Sněmovně bude druhé čtení,“ potvrdil Jan Zahradník, poslanec a zastupitel kraje i Budějovic.
Doufá, že Sněmovna stihne změnu zákona projednat do konce volebního období, což je letos na podzim. Pak bude následovat Senát.
„Když se to podaří prosadit, pro Ředitelství vodních cest by to mělo být jen otázkou nalezení finančních prostředků na postavení zdymadla. Pak bude možné jezdit i na část Malše a nakonec i do slepého ramene. Nic to nezatíží, životní prostředí nebude narušeno,“ domnívá se Zahradník.
O uplynulém víkendu slavnostně otevřeli plavební komoru v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, a řada lodí se tak vydala do Budějovic až z Prahy a další se přidávaly cestou. Po třinácti letech tím vyvrcholily práce na splavnění vltavské vodní cesty (více čtěte zde).
V Týně narazí majitelé plavidel na omezení - nízký most
„Dá se říct, že se tím Budějovice propojily po vodě se zbytkem světa,“ upozornil Jiří Pěknice, předseda Českého svazu vodního motorismu. I on jednoznačně podporuje, aby se dalo doplout dál proti proudu, a očekává, že by to vzbudilo další vlnu zájmu o Vltavu.
„Sice se například přes Slapy nedostanou lodě větší než 8,5 metru a těžší než 3,5 tuny, ale i tak si myslím, že zájem poroste,“ doplnil Pěknice.
Mezi Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pak proplují lodě až o délce 44 metrů a šířce 5,5 metru. Ale i v Týně narazí majitelé plavidel na omezení. Problém je tam s mostem, pod který se vejdou pouze lodě do výšky tři metry.
„Věřím, že to v blízké době vyřešíme,“ doplnil Bukovský. Pokud by se řešení skutečně našlo, proplují až na Orlík lodě o výšce do 5,25 metru. Dál po proudu pak mohou pokračovat menší sportovně-rekreační plavidla.
Voda a její lepší využití je dlouhodobým tématem Českých Budějovic. Místní vidí v Malši a Vltavě potenciál a hledají cesty, jak ho využít. Letos se na slepém rameni Malše jedna nová atrakce v hlavní sezoně objeví. Bude tam kavárna na řece a půjčovna loděk a šlapadel v jednom. Radní města na začátku května schválili vybudování přístupového chodníčku ke kavárně u Sokolského ostrova poblíž parkoviště.
„Vlastník má uzavřenou smlouvu s Povodím Vltavy. Měla by to být sezonní záležitost. Uvidíme, jak se osvědčí, ale doufáme, že přispěje k oživení města,“ doplnil náměstek primátora František Konečný.
Sedmá sezona na vodní cestě
Před lety měly České Budějovice vizi nazvanou Město a voda. Její součástí byla půjčovna loděk na Sokolském ostrově a u Malého jezu, splavnění Trilčova jezu pro vodáky a řada dalších věcí.
Nakonec však z velké části zůstalo jen u plánů. I z důvodu, že se proti záměru ozvala spousta kritiků, kteří varovali před úskalími některých projektů. Součástí vize byla i plavební komora na Jiráskově jezu, na kterou se nakonec možná přece jen dostane.
„Za sebe mohu říci, že bych takovou věc podporoval a byl by to dobrý počin pro město,“ dodal náměstek primátora Petr Holický.
Plavební komora u Jiráskova jezu byla v minulosti naplánovaná tak, že by měla užitnou délku 28 metrů a šířku šest metrů. Konstrukci měl tvořit železobetonový rám s kamenným obkladem. Celá komora měla mít i prvky, které by vyvolávaly představu historické stavby.
Samotná vodní cesta Budějovice - Hluboká má před sebou už sedmou sezonu, pátý rok zahájila část Hluboká - Hněvkovice.
„Když se podíváme do statistik, tak od roku 2013 sledujeme trvalý nárůst počtu lodí a osob. Loni to bylo 2 337 plavidel a 13 169 osob. Pro představu, je to jedenapůlnásobek toho, co bylo o rok dříve. Ve srovnání s rokem 2013 je to pětinásobek,“ spočítal Martin Kaiser, vedoucí budějovického provozního střediska Povodí Vltavy.
