„Zatímco v loňském březnu jsme zaznamenali 86 kontaktů od obětí domácího násilí, letos za stejný měsíc jich bylo už 159. Na začátku nouzového stavu se zvýšil i počet vykázání agresorů z bytu,“ uvedla Nikola Marková, vedoucí intervenčního centra při Diecézní charitě České Budějovice.
Například roztržka mezi otcem a synem skončila vykázáním staršího z mužů na deset dní z domu. Otec totiž ohrožoval svého 35letého syna sekerou. Od jeho mládí ho fyzicky trestal a vychoval v něm strach. Podobně jako v dalších případech byl tento útok jen vyvrcholením dlouhodobých neshod.
Podle Markové ubylo propracovaného psychického týrání, zato agresoři přecházejí na přímá fyzická napadání. Z 99 procent hlásí napadení ženy.
Na četnosti se podepisuje sociální izolace a vyšší konzumace alkoholu v domácnostech. Podle psychologů je současná ztráta volnosti testem partnerských vztahů.
Jak se dostat z „ponorky“
„Nejvíc žádostí o rozvod bývá pokaždé po návratu manželů z dovolených. Partneři společně tráví celé dny, na což nejsou zvyklí. Podobně je tomu v dnešní karanténě. Měli bychom v rodinách zavést režim a plánované aktivní činnosti. Třeba vycházky do přírody,“ myslí si psycholog Rostislav Nesnídal, zakladatel českobudějovické linky důvěry a centra pro rodinu.
Podobně jako na lince důvěry se i na linkách intervenčního centra dnes množí žádosti o radu, jak se dostat ven z ponorkové nemoci. Za velký problém pokládají sociologové i policisté skutečnost, že je dnes obtížné plně využít možnost vykázání agresora z bytu na deset dní. To se praktikuje při bezprostředním ohrožení na životě, třeba vyhrožování zbraní.
Od března šlo o šest případů na jihu Čech. O předběžném opatření rozhodují soudy do 48 hodin od incidentu.
„Je třeba, aby oběť doložila důkazy, třeba fotografie zranění, nahrávky. V dnešní době se snažíme více konzultovat případy telefonicky, stabilizovat oběti, popovídat si s nimi a stanovit bezpečnostní plán. Při vyhrocené situaci naplánovat třeba utajený odchod. Postup je dnes mnohem opatrnější, protože násilníci jsou většinou pořád doma,“ popisuje Nikola Marková z diecézní charity.
Ve výjimečných případech, kdy zasahuje policie, a pokud je násilník v karanténě, se na vykázání podílí i hygienická stanice. Ve spolupráci s nemocnicí musí najít prostory pro jeho umístění. U běžných případů řeší dočasný pobyt násilníka policie. Doporučuje mu zamířit třeba na chatu, případně k příbuzným nebo na ubytovnu.
Azylové domy v současné situaci nepřijímají
Mnoho odborníků přitom varuje, že desetidenní odluka mnoho neřeší. To je příběh paní Jany, kterou manžel psychicky týrá několik let, neustále kontroluje a sleduje.
Vztahy se vyhrotily v posledních týdnech, od doby, kdy je mladá rodina s malým dítětem uzavřená v bytě. Muž je po přerušení práce jeho firmy doma a ve stresu. Manželka pečuje o předškoláka.
Na intervenční centrum se žena několikrát obrátila telefonicky se stížností, že manžel jí hlídá i telefony a měří čas, jak dlouho je na nákupu. Chtěla by od něj odejít, ale nemá kam a je bez peněz. Azylové domy v současné situaci nové klientky nepřijímají.
Podle psychologa Nesnídala je ale zároveň současný stav možností k upevnění vztahů v rodinách. Neplatí to sice pro neurotiky a psychicky labilní jedince, ale obecně máme příležitost víc spolu mluvit a věnovat se i společným zájmům.
