Křik havranů ruší výuku ve škole na sídlišti v Táboře

Kolonie havranů se nedaří vypudit z některých jihočeských měst. Největší problém mají v Táboře a Sezimově Ústí. Uvažují o plašičích i zavíracích koších, ale to situaci řeší jen částečně. Havrani jsou chytří a velmi rychle podobné pokusy prokouknou.

Začíná první hodina, žáci poslouchají výklad učitele. Ten ale přerušuje hlasité krákání za okny. Kdyby děti okna zavíraly, nedalo by se ve třídách vydržet. Taková je teď realita na ZŠ Zborovská na Pražském sídlišti v Táboře. Havrani tu hnízdí už od roku 2001, ale nikdy se ke škole nedostali tak blízko.

„Přestěhovali se během letošního roku o jednu řadu stromů blíž k naší budově. Když zrovna krákají, tak se ve třídě neslyšíme. Jakmile ale zavřeme okna, tak zase dovnitř nejde vzduch. Kromě toho znečišťují fasádu a okna, nevíme, co s tím,“ popsal ředitel školy Petr Vašíček.

Černí opeřenci trápí i další obyvatele Pražského sídliště. Znečišťují jim auta, fasády domů a hřiště. Na základě častých stížností se právě na Zborovské konala v květnu debata, kam dorazilo přes 60 lidí. Město navrhlo různá řešení, ale žádné z nich není konečné.

„V našich silách je pustit se jen do zmírňování dopadů na obyvatele. Před zahnízděním jsme odstranili 51 hnízd, aby se kolonie dál nerozšiřovala, a provádíme intenzivnější úklid. Proti razantnějšímu jednání je legislativa. Do kolonií můžeme zasahovat jen před hnízděním a v omezené míře, protože havran polní je zákonem chráněný,“ uvedla místostarostka Tábora Kateřina Bláhová.

V současné době je ve městě 190 hnízd, z nichž 110 tvoří jádrové kolonie, ty jsou v Táboře dvě: Husův park (80 hnízd při jarním sčítání) a Zborovská s Buzuluckou ulicí (30 hnízd).

Zásahy do takových kolonií jsou možné podle ministerstva životního prostředí jen z pěti zákonných důvodů – pokud ohrožují veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost či bezpečnost leteckého provozu, způsobují závažné škody na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství. Nic z toho Krajská hygienická stanice (KHS) neshledala jako problematické.

„Kdyby se objevil případ, že by se havran polní stal přenašečem infekčního onemocnění přenosného na člověka, pak lze přijmout protiepidemická opatření. Ale ani hlasové projevy zvířat nepodléhají zákonné regulaci. Obcím pouze doporučujeme pravidelné čištění veřejných prostranství,“ uvedla Jitka Luňáčková za KHS Jihočeského kraje.

U kina 36 hnízd a 39 v ulici Rudé armády

Města si tak musí poradit po svém a v mezích zákona. V Táboře si na zkoušku zakoupili ultrazvukový plašič, který má ptactvo odhánět z Buzulucké ulice. „Reference jsme neměli úplně pozitivní, tak uvidíme, jak to bude fungovat. Uvažujeme ještě o zakoupení zavíracích odpadkových košů, do kterých by se ptáci nedostali pro potravu,“ doplnila Bláhová.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

V sousedním Sezimově Ústí se potýkají s podobnými problémy. Před čtyřmi lety sice vedení města získalo povolení, aby všechna hnízda v centru před zahnízděním shodilo, ale to se ukázalo jako slepá ulička.

„Během několika dní si ptáci hnízda obnovili a postavili jich víc. Tak jsme pokáceli ještě břízy v parku, ale havrani se přestěhovali na jehličnany. Krajská hygienická stanice neshledala na havranech nic nebezpečného, tak nemůžeme zasáhnout do kolonií během hnízdění, kdy je to pro ně nejcitlivější období,“ vysvětlil starosta Martin Doležal.

Celkem napočítali 36 hnízd u kina a 39 v ulici Rudé armády. Podle starosty jsou jednotlivá hnízda ještě v dalších lokalitách.

„Malou nadějí pro ty, kteří nemohou ptáky ve svém okolí už snést, je stěhování. Kolonie se po čase vždy dostanou jinam,“ říká ornitolog Jiří Šebestian. „Některé se stěhují po třech letech, jiné vydrží na jednom místě i desítky let,“ dodává.

Jsou příliš inteligentní, říká ornitolog

Když mají někde ideální podmínky k žití, těžko je vystěhujete, říká o havraních koloniích místopředseda Jihočeského ornitologického klubu Jiří Šebestian. „Dá se na to podívat i z té druhé stránky, že já jsem ten šťastný, za kterým příroda dorazila. Těch pár měsíců hnízdění se dá vydržet,“ tvrdí.

Jaké prostředí havranům nejvíc vyhovuje?
Můžeme odhadovat, že létají tam, kde jsou větvičky, které se jim dobře lámou kvůli stavbě hnízd. Ale co všechno ve svém hodnocení zahrnují, to nevíme. Na to pozorujeme havrany příliš krátce. Je to málo probádané. Havran je dlouhověký pták, a než se ta data získají pozorováním v přírodě, kde je velké množství proměnných, tak sto let nestačí.

Mohou zafungovat plašiče, které města využívají?
Havrani jsou jedni z nejinteligentnějších ptáků vůbec. Z toho vyplývá, že se vystrašit nenechají. Prokouknou úplně všechno. Funguje to stejně i u holubů, když je zkoušíte plašit hlasem sokola, tak to zabere jen na několik hodin. Pak se holubi vesele vrátí na svá místa.

Takže těžko hledat způsob, jak obelstít havrana.
Jedním z hlavních problémů je, že jsou o dost hlučnější než holubi. Asi tak jako všichni koloniální ptáci. Výhoda žití v kolonii je pro ně ohromná, ale jsou v nich jako v paneláku, čili moc blízko sebe. Vznikají tam sousedské spory. Třeba hnízdního materiálu nikdy není dost, tak si ho vzájemně kradou. V rámci těch sporů jsou pak hlučnější.

Shromažďují se vůbec havrani i mimo města?
Existují obrovské staré havraní kolonie třeba u Veltrus, které jsou mimo město a havrani tam žijí desítky let. Nikomu to nevadí. Ale když si člověk zasadí pro havrany ty nejlepší stromy zrovna doprostřed města, tak se pak nelze divit, že se tam zabydlí. Jedině se těch stromů zbavit a budou mít lidé po problému. Ale to je asi příliš radikální.