Obyvatelé Křemže na Krumlovsku zahnali do úzkých místní zemědělské družstvo, které chce postavit poblíž rodinných domů výkrmnu kuřat.
Ačkoliv tu ZD Podkleťan provozuje už mnoho let kravín, proti záměru nahradit jeho část velkochovem brojlerů vznikla petice. Farma chce přestavět jednu z hal kravína na drůbežárnu pro 34 760 kuřat.
Záměr se nelíbí hlavně novým obyvatelům místní části Chlum, kteří si zde postavili nové rodinné domy. Zemědělský areál je od některých vzdálený jen desítky metrů.
„Stěhovala jsem se sem, když už tu byl kravín a s tím jsem počítala. Výkrmna kuřat je ale něco jiného. Nejde jen o zápach a hluk z ventilátorů, ale i o hmyz a hlodavce. Umístění stavby nesplňuje ani minimální limity vzdálenosti od obytné zástavby,“ uvedla jedna z obyvatelek.
Žena, která sama pochází z vesnice, je teď členkou petičního výboru ustanoveného odpůrci stavby. Pod peticí už jsou stovky podpisů lidí z Chlumu i okolí. Podle nich představil investor neúplné hodnocení o vlivu na životní prostředí a některé vedlejší škodlivé vlivy ignoruje. Zabývá se hlavně emisemi amoniaku a hlukem.
Stavbě nejsou nakloněni ani zastupitelé městyse Křemže. V polovině září k tomu uspořádali veřejné projednávání a začátkem října otázku probírali na řádném jednání.
„Usnesli jsme se, že se postavíme za obyvatele. Podáváme do řízení několik připomínek. Zemědělské družstvo s námi sice jedná seriózně, na shromáždění jeho zástupci projekt trpělivě vysvětlovali, ale místo stavby je podle nás příliš blízko domů. Je nebezpečí, že se tu budou kumulovat negativní vlivy jako zápach, prašnost, hluk a doprava,“ míní starosta městyse Josef Troup.
Někteří z odpůrců kritizují, že se o záměru dověděli až na poslední chvíli, kdy už si investor pořídil projektovou studii. Nyní začalo takzvané zjišťovací řízení, v němž se vyjadřuje i veřejnost.
Další plány na rozšíření chovu kuřat v krajiNedaleko Starého Hobzí na Jindřichohradecku připravuje společnost Zemspol Dešná stavbu osmi hal s kapacitou 312 tisíc kuřat. U Netolic na Prachaticku se chystá Farma Rábín nahradit ustájení pro skot výkrmnou pro 22 tisíc kuřat. V Nihošovicích na Strakonicku se připravuje na stejný projekt s kapacitou chovu 40 tisíc kuřat Zemědělské družstvo Němětice. U Bavorova na Strakonicku uvolní firma Skotcheba stáje pro skot pro chov 34 tisíc kusů kuřat v lokalitě Krajníčko. |
„Budeme v něm pokračovat, i když jsme zatím nedostali podporu od státu. V žádosti o dotaci jsme skončili těsně pod čarou, zájemců o rozšiřování chovu drůbeže je v poslední době hodně,“ říká předseda družstva Tomáš Bártl.
Zemědělské družstvo Podkleťan se zabývá v živočišné výrobě chovem krav na mléko a maso, dále jalovic, býků a prasat. Produkce brojlerů by jim podle Bártla pomohla vyrovnat se s občasnými výpadky v odbytu hovězího a vepřového masa. Reagují na poptávku trhu, kuřecí je mezi tuzemskými spotřebiteli nejoblíbenější.
„Dostali jsme od místních lidí návrhy, abychom výkrmnu kuřat postavili jinde nebo drůbež chovali na zelené louce. Neuvědomují si, že by je pak kilo kuřete stálo třikrát tolik co dnes. Tady už máme vybudovanou infrastrukturu a můžeme investovat levněji,“ vysvětluje Bártl.
K rozvoji českého zemědělství a zvýšení soběstačnosti vyzvala letos na začátku koronavirové pandemie vláda. Ministr zemědělství Miroslav Toman slíbil na tuto strategii mimořádné dotace ve výši 4,4 miliardy korun.
„Rozjet v dnešní době nový provoz zaměřený na živočišnou výrobu je téměř nemožné. Většina lidí sice jí maso, mléčné výrobky i vejce, ale běda, kdyby je měly obtěžovat mouchy, zápach hnoje nebo hluk traktorů v blízkosti bydliště,“ míní ředitelka Jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Podle ní zaznamenávají čeští zemědělci stále větší výkyvy kolem odbytu svých hlavně živočišných produktů. Trh s masem pak ovlivňují spotřebitelé, kteří dávají stále víc přednost kuřecímu. Jeho spotřeba loni vzrostla v Česku o 17 procent na skoro 29 kilogramů ročně na jednoho obyvatele. Od roku 1990 je to dvojnásobek.
Většina kuřecího – až 66 procent – se dováží, hlavně z Polska. Tlak na větší produkci brojlerů z tuzemských chovů vytváří také jejich zpracovna Agrofert Vodňany, která staví novou linku s kapacitou 13,5 tisíce kuřat za hodinu a do čtyř let chce produkovat 75 milionů tun kuřecího masa ročně.
